Adam Černý: Macron otáčí Francii proti hybridním hrozbám
Francouzský prezident se dostal do zvláštního postavení, protože od červnových voleb nemá v Národním shromáždění oporu poslanecké většiny. Před ním to zažili už Francois Mitterrand a Jaques Chirac, a tak nepřekvapí, že Emmanuel Macron jde svým způsobem v jejich stopách. Nadále se snaží prosadit některé reformní plány jako například zvýšení věku odchodu do penze, ale více se orientuje na zahraničí.
Pro prezentaci aktualizované verze obranné politiky si vybral palubu vrtulníkové letadlové lodě Dixmude ve vojenském přístavu Toulon.
Čtěte také
Nová strategie je vedle řekněme tradičních složek jako letectvo či námořnictvo nebo jaderné síly mnohem více orientována na hybridní válku a na schopnost čelit útokům v kyberprostoru.
Tento úkol se má týkat celé společnosti, protože agrese vedené prostřednictvím internetu například z Číny nebo Ruska nemíří jen na čistě vojenské cíle, ale i na ty civilní, kritickou infrastrukturou, jako jsou energetické sítě, počínaje a nemocnicemi či školami konče. Položka na obranu má proto navzdory chronicky deficitnímu rozpočtu příští rok narůst o takřka deset procent.
Důraz na nové úkoly neznamená, že by Francie opouštěla své sféry zájmu například v Africe, i když zrovna tady prezident Macron ohlásil konec mise Barkhan v Mali, na níž se podíleli i čeští vojáci.
Vojenské schopnosti země
Pozoruhodná je možnost obnovy svazků přes kanál La Manche, jak nasvědčuje prezidentovo oznámení, že o obranné politice bude jednat s britským premiérem v prvním čtvrtletí příštího roku.
Čtěte také
Předpokladem takové schůzky je zájem obou stran, proto je zřejmé, že navzdory půtkám o rybářská práva Londýn i Paříž hledají prostor, kde by i po brexitu spojily své síly, a pro jediné dvě evropské země disponující jadernými zbraněmi by to mohla být oblast obrany.
Ohlášené velkorysé ambice představené Macronem mají jednu slabinu. Není jasné, zda a kde najde pro své plány podporu mezi zákonodárci, kde zvláště poslanci krajní levice vedené lídrem hnutí Nepodrobená Francie Jeanem-Lucem Mélenchonem a pravicoví populisté Marine Le Penové oponují vládním návrhům, seč jen mohou.
Jak je situace Francie složitá, ukazuje kritika bývalého náčelníka generálního štábu Pierra de Villiers, který den po vystoupení Emmanuela Macrona v hangáru vrtulníkové letadlové lodě prohlásil, že vojenské schopnosti země mají daleko do toho, aby se mohla angažovat v rozsáhlejším bojovém střetu.
Podle jeho soudu je třeba opustit dosavadní model plánování a nejdříve si definovat, jaké armády je ve světě současných hrozeb zapotřebí, a potom se postarat o to, jak ji financovat. Váhu jeho slovům dodává fakt, že ze své funkce rezignoval před pěti lety poté, co byl Emmanuel Macron poprvé zvolen do své funkce a kdy generál formuloval podobné výhrady jako nyní.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
