Petr Janyška: Macron se snaží otupit hroty radikálnímu islámu
Francie politicky žije jako všichni Ukrajinou a růstem cen energií, včetně stávek, které rostoucí ceny vyvolávají. Zároveň má své specifické problémy, jedním z nich je radikální podoba islámu. Nedávno učinil prezident Emmanuel Macron nebývalý krok. Vydal se do Velké pařížské mešity vyznamenat důstojníkem Řádu čestné legie představeného této mešity Chems-Eddine Hafize.
Čtěte také
Ten má titul rektora a je jakýmsi duchovním nadřazeným ostatních mešit ve Francii a ve světě francouzských muslimů hraje významnou roli.
Velká pařížská mešita je symbolem toho, že muslimové jsou ve Francii přítomni ve větším měřítku už nejméně století. Je nejstarší mešitou kontinentální Francie, její stavba začala právě před sto lety. Architekt byl Francouz, inspiroval se ale slavnou mešitou v marockém Fesu.
Jeho dílo stojí uprostřed historického centra Paříže, deset minut od katedrály Notre-Dame a je dnes běžnou součástí života Pařížanů. K mešitě patří i typická arabská kavárna, kde si francouzské rodiny dávají po nedělní procházce s dětmi mátový čaj, kávu a sladkosti.
Čtěte také
Mešitu tehdy v roce 1922 postavili jako poděkování desítkám tisíců muslimů, kteří padli za Francii v 1. světové válce. Pocházeli většinou z Alžírska. Francie byla koloniální mocností, Alžírsko bylo součástí jejího území, součástí Francie, Maroko a Tunisko jejími protektoráty.
Francie je, podobně jako Spojené státy, přistěhovaleckou zemí, kam se za posledních sto, sto padesát let stěhovaly za prací miliony lidí z Evropy i z arabského světa.
Nejvíc muslimů v Evropě
Přítomnost islámu ve Francii je jejím specifikem, v tom se zcela liší od střední Evropy. Ze všech evropských států má Francie největší počet i nejvyšší procento muslimského obyvatelstva. Odhaduje se na šest až osm milionů, tedy téměř deset procent obyvatel.
Čtěte také
Islám je dnes, co se týče počtu věřících, druhým náboženstvím Francie, hned za katolictvím. Nejvíc mešit a modlitebních míst je kolem Paříže a ve velkých městech, ale přítomny jsou prakticky po celé zemi.
„Islám je záležitostí všech Francouzů,“ napsal nedávno rektor Velké pařížské mešity. Francouzský stát se už kolik let snaží o formu islámu, jež by odpovídala francouzské tradici a principům republiky, včetně formování vlastních imámů, duchovních, na francouzském území, kteří by souzněli s francouzskými principy a zákony. Stát se snaží dostat pod kontrolu, co se děje a říká v mešitách, vyhošťuje imámy, kteří vybízejí ke konfliktu s francouzskými zvyky a radikalizují mládež.
Čtěte také
Islamistický terorismus, který vedl k vícero atentátům, zvlášť v roce 2015, kdy zfanatizované komando zavraždilo v klubu Bataclan a v okolních kavárnách 130 osob, je stále hrozbou.
Smyslem nezvyklého gesta prezidenta Francie bylo teď vyslat signál, že Francie plně akceptuje své muslimy, ale zároveň, že islamistický radikalismus netoleruje. Macron tam řekl, že jeho gesto ukazuje nejen, že je „možný islám ve Francii“, ale že „může existovat i francouzský islám“.
Rektor velké mešity, jinak advokát původem z Alžírska, je zcela loajální vůči Francii a jejím zákonům, odsuzuje islamismus. Představuje ovšem islám vzdělanců a muslimů z lepších vrstev, těch integrovaných. Pro mládež z předměstí, která je velkým problémem dnešní Francie, ani pro radiální imámy, není ovšem žádnou velkou autoritou.
Autor je publicista a bývalý diplomat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
