Petr Janyška: Francouzský soud odsoudil teroristy vraždící v klubu Bataclan

30. červen 2022

Před pěti lety, 13. listopadu 2015, zažila Francie největší poválečný masakr. Autory byla tři komanda islamistických teroristů, kteří v Paříži povraždili 130 osob a přes čtyři stovky jich zranili, některé velmi těžce, a způsobili doživotní traumata tisícům lidí. Jak těm, kdo příšerný masakr přežili, tak rodinám a blízkým zavražděných i přeživších.

Pro Francii to byl podobný šok a podobná rána, jako pro Američany 11. září. Vyjevila jí v ostrém světle, co to je radikální islamismus.

Čtěte také

Byla to promyšlená akce, řízená z dálky ideology tzv. Islámského státu, který měl tenkrát v moci část Sýrie a Iráku. Dali dohromady tři skupiny teroristů, kteří se přesunuli z Bruselu, a v jeden večer zaútočili v Paříži. Někteří se měli odpálit mezi fanoušky na národním stadionu při fotbalovém utkání, jež na místě sledoval i prezident François Hollande.

Dovnitř se nedostali a odpálili se mimo stadion. Druhé komando vzápětí vniklo do klubu Bataclan a tam na koncertě americké skupiny bezhlavě rozstříleli ve tmě za hrozného zmatku, potoků krve a křiku raněných 90 osob. A třetí komando střílelo nazdařbůh na lidi sedící na zahrádkách hospod v blízké čtvrti. Další atentáty měli v plánu.

Čtěte také

Policie část teroristů zastřelila na místě, část z nich se sama při útocích zlikvidovala sebevražednými náložemi kolem těla. Ze členů komand přežil zřejmě jediný a ten stanul před speciálním soudem, podobně jako další, kteří byli součástí teroristické logistiky. Souzeno bylo v nepřítomnosti i několik příslušníků hierarchie tzv. Islámského státu, kteří akci zosnovali a nejspíš mezitím zemřeli někde v Sýrii.

Jelikož sám charakter útoku a rozměr jeho hrůzy překračoval všechno dosud myslitelné, i soudní jednání mělo nebývalou povahu a odehrávalo se za výjimečných opatření. Jednání sledovala celá společnost, hlavní deníky Le Figaro i Le Monde o něm referovaly každý den a na soudní líčení vyčlenili několik novinářů a kreslířů. Jednání ve zvláštním sálu sledovaly stovky osob, které se tehdy octly na místě střílení. Celý proces trval deset měsíců a nyní se soudci sešli naposledy, aby vynesli rozsudek nad dvaceti obžalovanými.

Jediný živý z komanda dostal doživotí

Jak se očekávalo, hlavní obžalovaný a jediný přítomný člen komanda Salah Abdeslam dostal jakožto spoluautor těch činů doživotí s nemožností jakéhokoli snížení v budoucnu. To je velmi vzácný trest, zatím byl ve Francii užit jen čtyřikrát. Všichni ostatní byli shledáni vinnými a padly vysoké tresty: od doživotí a 30 let do několika let.

Čtěte také

Kdo byl Salah Abdeslam? Jeho profil je podobný všem ostatním obžalovaným. V roce atentátu mu bylo 26 let, žil v Bruselu, ve čtvrti Molenbeek, odkud se rekrutovala velká část atentátníků ze 13. listopadu. Měl marocké rodiče, francouzské občanství. V mládí drobná kriminální činnost, přišel o zaměstnání u dopravního podniku, hodně alkoholu a drogy, potom se dal na islám, prošel nákazou jeho radikální podoby, chtěl odjet do Sýrie a připojit se k tzv. Islámskému státu. Jeho bratr byl také jedním z atentátníků, odpálil se v pařížské kavárně a usmrtil řadu osob.

Petr Janyška

Téměř všichni atentátníci mají podobný profil. Byli marockého či alžírského původu, měli francouzské či belgické občanství, věk do 35 let. Všichni prošli intenzivní islamistickou propagandou přes sociální sítě.

Proces s nimi Francii opět připomněl, že radikální islám, jeho indoktrinace a odmítání západní liberální demokracie je velký problém, jehož byly atentáty jen špičkou ledovce. Po Bataclanu přišly přeci další, i když nikoliv tak masové.

Autor je publicista a bývalý diplomat

autor: Petr Janyška
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.