Klára Notaro: Islamo-levičáctví ve vysokém školství

21. březen 2021

Francouzskou společnost nedávno překvapilo vyjádření ministryně pro vysoké školství, výzkum a inovaci Frédérique Vidal.

Uprostřed koronavirové krize totiž nečekaně požádala o vyšetřování vlivu některých vyučujících, kteří se netají svými sympatiemi k radikálnímu islámu. Ti jsou označováni pojmem islamo-gauchistes (islamo-levičáci). Pojem islamo-levičáctví používá i ministr školství Jean-Michel Blanquer, podle něj tento společenský jev ovlivňuje školství na všech stupních. Výraz islamo-levičáctví užívá i známý islamolog Gilles Kepel. Ten uznává, že na některých univerzitních pracovištích převažuje ideologie nad intelektuálně nezávislým bádáním.

Čtěte také

Zbraní v ústech islamo-levičáků je slovo islamofobie. Takto označují lidi, kteří nesdílejí jejich sympatie k islámu. Dalším slovem, které může ranit a definitivně ocejchovat stejně jako výraz islamofobie, je slovo rasista. A od slova rasista je v současném kontextu už jen krůček k dalšímu slovu: fašista. 

Vražda učitele

Takového slovního arzenálu se zalekne každý slušný člověk a raději si nechá svoje mínění sám pro sebe. Proto se také nedočkají dostatečné podpory vyučující, kteří se dostanou do sporu právě s lidmi hájícími islám i v případě, kdy není nijak napadený. Nejsmutnější ilustrací podobné situace je vražda učitele Samuela Patyho, kterého zabil osmnáctiletý čečenský islamista.

Čtěte také

Samuel Paty v říjnu loňského roku v hodině občanské výchovy mluvil o svobodě tisku a ukázal dětem karikatury proroka Mohameda, které se staly záminkou k teroristickému útoku na redakci Charlie Hebdo a dalším atentátům. Samuel Paty byl na společenských sítích šikanován, jeho výroky byly deformovány. Na internetu se spustila nenávistná kampaň. Ta vybídla ke zločinu Čečence, který přitom dostal ve Francii politický azyl. Učitel Paty neměl policejní ochranu ani dostatečnou podporu u kolegů.

Ostrahu mají nyní z podobných důvodů jiní učitelé, například na Vysoké škole politických věd v Grenoblu.

Priority jsou jinde

Nicméně ministryně Frédérique Vidal svým vyšetřováním vlivu islamo-levičáctví na univerzitní půdě rozhořčila velkou část společnosti. Nejžhavějším problémem je v současnosti bezprecedentní zdravotní krize.

Už rok trvající epidemie ochromila ekonomiku a studenti, kteří počítali s výdělkem například v restauracích nebo hlídáním dětí, přišli o zdroj obživy. Někteří jsou odkázáni na příděly potravin zdarma pro chudé. Studující byli už v loňském školním roce znevýhodněni mohutnými stávkami a manifestacemi žlutých vest, na které navázala pandemie a uzavření škol.

Dnešní život vysokoškoláků s bezstarostným studentským životem nemá nic společného. Někteří se vrátili k rodičům, jiní žijí izolováni v malých bytech. Celé dny sedí u počítače a učí se sami, přednášky sledují na obrazovce. Vzdálili se škole i světu a některé z nich sužují psychické problémy. Mnozí chtějí ze studií odejít. Právě studenti si zaslouží ze strany ministryně pro vysoké školství podporu, jak finanční, tak morální.

Islamo-levičáctví ve školství je jev, který se bude řešit, ale přednostně musí ministerstvo vysokého školství napnout veškeré síly na pomoc studentům a udržet je na studiích v době tak složité, jako je ta dnešní.

Autorka je spisovatelka, žije v Paříži

autor: Klára Notaro
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.