Sarkozyho odsouzení je pro Francii trapas i znamení změn, myslí si komentátor švédského deníku Dagens Nyheter

2. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy před soudem

Pařížský soud v pondělí uznal francouzského exprezidenta Nicolase Sarkozyho vinným z korupce a obchodování s vlivem a uložil mu tříletý trest, z toho jeden rok nepodmíněně. Soudu si všímá i evropský tisk.

Čtěte také

Švédský deník Dagens Nyheter ve svém komentáři konstatuje, že se na odsouzení bývalého francouzského prezidenta můžeme dívat dvojím způsobem. Samozřejmě, pro Francii je to trapné. Je to ale také znamení, že se v zemi něco mění.

V minulých letech se tu korupční aféry vlekly bez jasných výsledků. Vysoce postavení francouzští politici se s pomocí zkušených právníků – a někdy také díky svým stykům – obvykle dokázali rozsudkům vyhnout. I když se Sarkozy včera odvolal, jedno je jisté, soudí švédský deník: na to, že by se v příštím roce vrátil na politickou scénu, může zapomenout.

Vzteklý Sarkozy?

Rakouský Der Standard popisuje atmosféru v soudní síni po vynesení rozsudku. Sarkozy ji prý stejně jako jeho právníci opustil bez jediného slova.

Čtěte také

To je v Paříži něco neobvyklého, a podle listu to bylo vyjádření konsternace a vzteku. Ve Francii, jak Der Standard připomíná, dosud žádného prezidenta k nepodmíněnému trestu neodsoudili.

Jen Jacques Chirac dostal v roce 2011 dvouletý podmíněný trest kvůli zpronevěře a zneužití úřadu, kterých se dopustil během svého působení ve funkci starosty Paříže.

Stojí za pozornost, píše rakouský deník, že právě Chirac byl pro Sarkozyho jakýmsi politickým otcem. Chiracovy činy ale byly méně závažné a už ani nebyl v politice. Sarkozy naopak chtěl znovu kandidovat na prezidenta a doufal, že bude vhodným prezidentským kandidátem pro konzervativce.

Tedy pro ty, kteří se politicky nacházejí mezi současným centristickým prezidentem Emmanuelem Macronem a pravicově populistickou Marine Le Penovou.

Byly to jen přátelské služby

Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung se pozastavuje nad Sarkozyho obhajobou. Bývalý politik u soudu tvrdil, že jen poskytoval přátelské služby.

Čtěte také

Doslova řekl: „Celý můj život spočíval v prokazování malých přátelských služeb.“ Deník také připomíná, že mnoho pravicových voličů Sarkozyho navzdory jeho korupčním aférám stále obdivuje. Dokládá to prý i skutečnost, že jeho paměti, nazvané Čas bouří, se loni v létě staly doslova bestsellerem.

Chystanou cestou dánské premiérky se zabývají britské The Financial Times, které si všímají, že do Izraele se ve stejnou dobu chystá i rakouský kancléř Sebastian Kurz.

Do Izraele cestuje jeden politik za druhým

Izrael, Dánsko a Rakousko totiž chtějí podle londýnského listu vytvořit jakousi „očkovací alianci“ a s farmaceutickými společnostmi Pfizer a Moderna vyjednat výstavbu nové továrny na výrobu mRNA vakcíny, která by měla být účinná i pro mutace viru. Stát by pravděpodobně měla v Rakousku. 

Čtěte také

Tématem jednání se může stát i případný nákup přebytků izraelské vakcíny, Financial Times ale upozorňují, že toto téma je v Izraeli mimořádně citlivé.

Dánsko i Rakousko jsou prý nespokojené s tím, jak dodávky vakcín řeší Evropská unie. Kurz má blízký vztah s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a o možnosti rakousko-izraelské spolupráce v oblasti očkování se proto hovoří už od loňského jara.

Celý přehled zahraničního tisku, který četli Šárka Fenyková a Jan Bumba, najdete v audiozáznamu.

autoři: Miroslav Tomek , lup
Spustit audio

Související