Libor Dvořák: Jak Putin zasáhl do cen zemního plynu pro Evropu
Zajímavě tuto středu do současné evropské krize na poradě se svými vysokými energetickými manažery vstoupil ruský prezident Vladimir Putin. Prohlásil totiž, že Rusko by své dodávky zemního plynu do Evropy mělo „uvážlivě“ zvýšit. Jak připomínají prakticky všechna evropská média, hned po tomto výroku cena této suroviny na evropských trzích významně poklesla.
Zmíněná porada jistě nikoli náhodou proběhla právě uprostřed týdne, kdy Gazprom začal napouštět plyn do první větve Nord Streamu 2. V této souvislosti připomeňme, že z čistě technologického hlediska by plynovod mohl běžet prakticky okamžitě, jenže Moskva zatím ještě musí čekat na příslušné německé a evropské certifikace.
Čtěte také
Jak na zmíněné poradě konstatoval vicepremiér Alexandr Novak, Gazprom by jistou část dodávek zemního plynu mohl prodat přes svou elektronickou obchodní platformu, čímž by se zatím nezadržitelně stoupající ceny plynu alespoň přibrzdily – už proto, že zmíněné cenové skoky lze přinejmenším zčásti považovat za spekulativní.
Ostatně Gazprom tento způsob dodatečného prodeje uplatňuje už dlouho. Putin k tomu poznamenal, že pokud to růst cen opravdu omezí či zastaví, pak se to dá a má udělat. „Samozřejmě ne k vlastní škodě,“ dodal podle listu Kommersant prezident.
Hlavní podezřelý
Na tomto místě bychom si měli připomenout, že jakmile jde o evropský a světový trh se zemním plynem a cenový pohyb na něm, je Rusko vždy hlavní podezřelý – a tak je to i tentokrát.
Jeho představitelé se brání tím, že vinu na skoro prázdných evropských podzemních zásobnících nese vážná letní havárie na nalezišti Nový Urengoj a také nutnost zajistit dostatečné množství této důležité komodity pro domácí trh: za dlouhou a chladnou zimu bylo zemního plynu spotřebováno mnohem víc než obvykle. Je tu ale i další faktor, a to je pevné odhodlání co nejdřív spustit Nord Stream 2 – plno lidí v Evropě tak má pocit, že Rusko chce prostě vydírat.
O to příjemnější by bylo zjištění, že tomu tak není a že Putin chce starému kontinentu opravdu pomoci. Tím spíš, že on sám by na tom rozhodně netratil.
Jenže.
Kupříkladu známý německý list Handelsblatt považuje právě ruského prezidenta za hlavního vítěze v aktuální plynové krizi a píše:
„Finanční převody z Evropy, tak zoufale závislé na ruské ropě, zemním plynu a uhlí, Putinův režim jen dále posilují, přestože Evropa formálně dál pokračuje ve své víceméně bezzubé sankční politice vůči Rusku. Evropští politici by proto měli ze vzniklé situace vyvodit jedno ponaučení: v postropné epoše bude nutné energetickou závislost na Rusku rychle omezit… I když zatím to možné není a k ruské ropě a ruskému plynu není alternativa.“
Věru jednoznačně platné a znepokojivé konstatování.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Související
-
Libor Dvořák: Bývalý gruzínský prezident Saakašvili se vrátil domů a byl hned zadržen
V Gruzii v sobotu proběhly komunální volby. Očekávalo se od nich, že se stanou prubířským kamenem pro vládnoucí stranu Gruzínský sen miliardáře Bidziny Ivanišviliho.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
