Libor Dvořák: Bývalý gruzínský prezident Saakašvili se vrátil domů a byl hned zadržen
V Gruzii v sobotu proběhly komunální volby. Očekávalo se od nich, že se stanou prubířským kamenem pro vládnoucí stranu Gruzínský sen miliardáře Bidziny Ivanišviliho. Ta ostatně prozatím vede. Průběh celého hlasování však zcela přehlušila jiná událost: právě kvůli těmto volbám se po osmi letech do země vrátil exprezident Michail Saakašvili, údajně aby v nich podpořil své Jednotné národní hnutí.
Michaila Saakašviliho našim posluchačům zřejmě není třeba představovat – byl to on, kdo jako mladý politik před skoro 20 lety stanul v čele gruzínské Revoluce růží a svrhl do tohoto okamžiku zdánlivě nejmocnějšího gruzínského politika s významnou sovětskou minulostí Eduarda Ševardnadzeho.
Čtěte také
Když ale Saakašviliho hnutí v parlamentních volbách roku 2012 porazil Ivanišviliho Gruzínský sen, hned po vypršení svého druhého prezidentského mandátu zemi opustil.
Zdálo by se, že ho nemine úděl mnoha exilových politiků a že postupně upadne v zapomnění, ale to se vítězi Revoluce růží nestalo. Krátce po ukrajinském Majdanu, který smetl proruského prezidenta Viktora Janukovyče, se jeho nástupce Petro Porošenko začal po celé Evropě rozhlížet po případných zahraničních restaurátorech ukrajinské politiky. Mimo jiné si tehdy vybral i Saakašviliho, svého spolužáka z kyjevských studií a osobního přítele.
Je toho třeba tolik stihnout
Toho učinil nejdřív svým poradcem a pak i gubernátorem významné Oděské oblasti. Když se však práce v Oděse nedařila, nový gubernátor z vlastních nezdarů začal (v mnoha ohledech patrně právem) vinit právě Porošenka. Ten ho tedy z funkce odvolal, víceméně uvrhl do klatby, a dokonce mu v roce 2017 nechal odejmout ukrajinské občanství, o které se mu o dva roky dřív sám postaral. To Saakašvilimu nakonec vrátil až současný ukrajinský prezident Zelenskyj.
Čtěte také
Otázkou samozřejmě je, proč se bývalý gruzínský prezident rozhodl pro návrat do vlasti, ačkoli je tam trestně stíhán – mimo jiné pro zneužívání služebních pravomocí, zpronevěru státních peněz pro vlastní obohacení, nebo dokonce spoluúčast na násilných trestných činech – za to mu podle různých odhadů hrozí tři, ale možná i šest let za mřížemi.
Musíme se tedy nutně ptát, proč se i v této situaci Saakašvili odhodlal k návratu do takto nebezpečných poměrů. Není vyloučeno, že doufal ve spolehlivost svého úkrytu v Batumi a poté v ochranu svých stoupenců při povolebních manifestacích, které hodlal vyvolat.
V každém případě se ale zdá, že tento muž skvělých politických začátků, nevyhnutelně střídaných smutnými konci, si jednoduše sám sebe mimo politiku neumí představit – a tak riskuje v podstatě cokoli. Tak to ostatně říká sám: „Chci mít možnost bezstarostně korzovat po batumském nábřeží a popíjet v tomto městě, které jsem vybudoval, se svými přáteli kávu… Život je tak krátký, a je toho ještě třeba tolik stihnout!“
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
