Libor Dvořák: Gruzínský sen a smutný příběh Michaila Saakašviliho

Dnes to po sečtení všech hlasů oznámila pondělí předsedkyně ústřední volební komise Tamara Žvanijaová. Celkově bude Gruzínský sen v novém parlamentu disponovat 115 mandáty, což je o dva více než ústavní většina.

Připomeňme hned úvodem, že v Gruzii parlament vzniká podle smíšeného klíče: ze 150 poslanců se 77 volí poměrným způsobem na základě stranických kandidátek a zbylých 73 většinově v jednomandátových okruzích. A právě v 50 z těchto okruhů se rozhodovalo až ve druhém kole 30. října. První etapa hlasování se uskutečnila již na počátku měsíce.

Po vítězství v prvním kole voleb vládní strana včera zvítězila ve 48 z 50 jednomandátových okruhů. Celkově bude Gruzínský sen v novém parlamentu disponovat 115 mandáty, což je o dva více než ústavní většina. Opoziční Sjednocené národní hnutí exprezidenta Michaila Saakašviliho ve sněmovně naopak oslabí, a to přímo katastrofálně: bude mít 27 zákonodárců místo dosavadních 65.

Mimochodem Saakašvili: Ten očekával vítězství svého Jednotného národního hnutí a prohlašoval, že se do Gruzie z ukrajinské Oděsy, kde je dnes takříkajíc přespolním Porošenkovým gubernátorem, triumfálně vrátí.

Korupce jako pitná voda

Logo|foto:Český rozhlas

Když ale Ivanišviliho Gruzínský sen před třemi týdny získal v prvním volebním dějství téměř polovinu hlasů, známý bouřlivák, vůdce Revoluce růží z roku 2003, ale také politik hodně svéhlavý a nepoučitelný, jemuž kdekdo připisuje lví podíl na vzniku rusko-gruzínského konfliktu ze srpna 2008, vybídl své spolustraníky, aby včera k volebním urnám vůbec nešli.

To ostatně udělala jeho žena Sandra, kandidující v Zugdidském okrese. Do volební místnosti se sice nedostavila, ale ačkoli v prvním kole získala skoro stejně hlasů jako její protikandidát Edišer Toloraja, včera, protože ve volebních seznamech zůstala, byl poměr hlasů 29 ku 71 procent v její neprospěch.

Nedosti na tom – exprezident a neformální, byť de facto exilový vůdce Jednotného národního hnutí na své ovečky tlačil, aby 27 mandátů 8. října již získaných odevzdaly a do parlamentu vůbec nešly. Jeho spolustraníci ale chápou, že tím by svou těžkou volební porážku jen zpečetili.

Tyto volby jsou bezesporu smutným příběhem hlavně Michaila Saakašviliho: ten, do nějž byly před 13 lety vkládány takové naděje a který nesporně lecčeho dosáhl – přinejmenším významného potlačení korupce, která je jinak v kavkazském regionu vnímána spíše jako pitná voda než jako hřích – nakonec svou zemi musel opustit jako nebezpečný voluntarista a nezodpovědný politický hazardér.

Toto nesporně většinové domácí vnímání předposlední hlavy gruzínského státu právě proběhlé parlamentní volby jen potvrdily.