Libor Dvořák: Gruzínská společnost stále bojuje s krizí národní a politické identity
Už dva týdny vládne politický nepokoj v zakavkazské Gruzii. Ten vypukl poté, co počátkem tohoto měsíce skupinky ultrapravicových radikálů zabránily v Tbilisi pochodu LGBT komunity. Radikálové se vrhali také na novináře a způsobovali jim zranění, která v případě 37letého televizního kameramana Leksa Laškaravy skončila dokonce smrtí. Do této chvíle bylo zadrženo přes 120 násilníků. Opozice žádá odstoupení vlády.
Kdekdo se musel zhrozit, když 5. července spatřil neuvěřitelné záběry z gruzínské metropole Tbilisi. Organizátoři ve světě celkem běžného pochodu LGBT komunity narazili na tvrdý odpor místních pravicových radikálů, kteří zaútočili jak na gaye a lesby, tak na novináře, kteří o akci chtěli referovat. Pochod se proto nakonec konat nemohl.
Čtěte také
Celý incident nevznikl jen tak pro nic za nic a byl mimo jiné důkazem toho, že gruzínská společnost stále ještě bojuje s krizí národní a politické identity. Téměř 80 procent obyvatelstva by si přálo integraci země do EU a v zásadě je připraveno i na požadované reformy.
Na druhé straně však bojuje s mnoha přežitky, jako je kupříkladu právě homofobie, v Evropě zcela nepřijatelná. Důležitý je i fakt, že značná část obyvatelstva je pod vlivem zdejší pravoslavné církve. Ta vstupu země do Unie nepřeje a svými reakčními postoji mimo jiné i vůči homosexualitě se víceméně ničím neliší od Ruské pravoslavné církve.
Příliš silný ruský vliv
Průzkumy veřejného mínění bohužel pravidelně dokládají, že značné procento Gruzínů je rezolutně proti tomu, aby se homosexuální politici stávali třeba poslanci. Korunu všemu nasadil premiér Irakli Garibašvili, když krátce po děsivém incidentu vše označil za „neuvěřitelnou tragédii“, ale vzápětí prohlásil, že gay pochody jsou „pro značnou část společnosti nepřijatelné“.
Čtěte také
Že Gruzii čeká ještě dlouhá reformní cesta, ostatně dokazuje i drama loňských listopadových parlamentních voleb. Pozorovatelé OBSE kritizovali především zcela běžný nátlak na voliče, porušování tajnosti volebního procesu i kupování hlasů. Opozice odmítla výsledky těchto voleb uznat.
Přidejme ještě pár znepokojivých čísel. Volby za poctivé považuje jen čtvrtina voličů a svou vlast za demokratickou zemi pak jen necelá polovina jejích občanů. Prezident a parlament se plné důvěře těší jen u pouhých 3 procent lidí.
Přičteme-li k řečenému nedávno schválené problematické mediální zákony, vedoucí ke stále větší kontrole státu nad sdělovacími prostředky, je jasné, že Gruzie má k naplnění běžných evropských politických standardů hodně daleko – a to v situaci, kdy by spolehlivou náruč integrované Evropy nutně potřebovala. Ruský zájem o vliv a možnost zasahovat do zdejších politických i hospodářských procesů je totiž až příliš silný.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
