Libor Dvořák: Arménský premiér Serž Sargsjan odstoupil
Napětí v Arménii, které se už jedenáctý den neustále stupňuje, dostoupilo vrcholu včera, kdy se v jerevanských ulicích mělo sejít až 160 tisíc demonstrantů.
Ti se tvrdě dožadovali dožadují odstoupení nového arménského premiéra Serže Sargsjana, jehož parlament země velkou většinou do funkce předsedy vlády zvolil minulé úterý. Dnes dosáhli svého a Sargsjan odstoupil.
Arménie – elegantní, blátivá a romantická
Hajastani Hanrapetutjun. Zaklínadlo? Nikoliv! Jedná o název Arménské republiky v arménštině. Stejně zajímavý jako jazyk je i tato zakavkazská země.
Podle arménské opozice je situace už dlouho víc než průzračná: současné změny v zemi jsou dány tím, že po dvou pětiletých prezidentských mandátech potřetí nemohl kandidovat právě Serž Sargsjan.
Hlavou státu se tedy stal jeho spojenec Armen Sarkisjan. Ten je ovšem prezidentem víceméně formálním, protože jeho předchůdce se postaral o to, aby referendum z roku 2015 změnilo dosavadní prezidentský systém vládnutí v Arménii na parlamentní a Sargsjan se tak sice v jiné funkci, ale přece opět stal nejsilnějším mužem v zemi. Pravda, ani ne na týden.
Opozice, jejíž vůdce Nikol Pašinjan byl včera po dvouminutové schůzce s novým premiérem, z níž Sargsjan demonstrativně odešel, jednoduše zatčen, je přesvědčena, že zmíněná ústavní změna měla jediný účel – uchovat moc v rukou Serže Sargsjana. Ten se včera pro bleskový odchod z jednání s opozičním lídrem Pašinjanem rozhodl proto, že opozice s ním hodlala jednat o jediném, totiž o jeho odchodu z čela vlády. Dnes tedy opoziční předáci dosáhli svého.
Mocné prezidentství a mocné premiérství
Dnes třiašedesátiletý Sargsjan je vystudovaný filolog, který se ovšem už v sovětském období stal profesionálním stranickým pracovníkem v Náhorním Karabachu, odkud pochází. V roce 1990 je zvolen poslancem arménského parlamentu a po arménském definitivním získání nezávislosti o rok později se trvale pohybuje v řadě vysokých státních funkcí včetně postu ministra obrany.
Roku 2008 se především díky hlasům své Arménské republikánské strany stává prezidentem. Svým spolustraníkům ostatně vděčí i za úspěch zmíněného referenda, které mu změnou ústavního systému dopomohlo k tomu, aby Arménii vládl i poté, co prezidentský úřad opustí.
Z našeho středoevropského pohledu se parlamentní systém ve srovnání s prezidentským obvykle jeví jako demokratičtější – hlavně proto, že rozhodující moc není soustředěna v rukou jediného člověka.
V Arménii se ale stal pravý opak: mocné prezidentství bylo nahrazeno mocným premiérstvím. V tomto velmi specifickém případě totiž nešlo o změnu ústavních pořádků ve jménu dalšího rozkvětu demokracie, ale o naplnění ryze osobního zájmu jediného člověka, který se jmenuje Serž Sargsjan. A přesně v tomhle tedy současná arménská politická opozice novému premiérovi zabránila.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
