Libor Dvořák

Řekne-li se v Rusku, ale i jinde po světě, „soukromá armáda“, většina z nás si představí Prigožinovy wagnerovce, jejichž problematickou slávu znásobila válka na Ukrajině.

Ruský demografický vývoj v poslední době je opravdu znepokojivý. Nejde přitom jen o efekt právě probíhající války na Ukrajině.

Nedávná návštěva běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka v Moskvě u příležitosti Dne vítězství 9. května vzbudila pozornost především tím, že viditelně nebyl zdráv.

Realita dnešního Ruska je zcela falešná, snaživě budovaná oficiální propagandou a ze všech sil podporovaná represemi proti těm, kdož by se pokoušeli ji zpochybňovat.

„Proti naší vlasti byla znovu rozpoutána opravdová válka, ale postavili jsme se na odpor mezinárodnímu terorismu, ubráníme i obyvatele Donbasu a zajistíme naši bezpečnost.“

Přestože zakladatel a majitel ruské Wagnerovy soukromé vojenské společnosti Jevgenij Prigožin něco podobného nedávno popřel, jeho žoldácká armáda léta operuje i v Súdánu.

Jak se zdá, francouzský prezident Emmanuel Macron pronikavě mění zahraničněpolitickou orientaci své země.

Zatímco většina Evropanů vnímá Ukrajinu jako oběť nespravedlivé války a Rusko chápe jako agresora a hrozbu světového míru, v sousedním Bělorusku je tomu docela jinak.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se v pondělí doslova předvedl na půdě Rady bezpečnosti (RB) OSN v New Yorku.

V ruském veřejném mínění se za 14 měsíců války s Ukrajinou prakticky nic zásadně nezměnilo, říká známý ruský sociolog a vědecký šéf Levada-Centra Lev Gudkov.