Libor Dvořák: Podněstří a Gagauzie žádají „pomoc“ Moskvy

6. březen 2024

Bez větší pozornosti evropských a světových médií proběhl na samém konci února tzv. sjezd poslanců všech stupňů neuznané Podněsterské moldavské republiky. Šlo o sešlost velmi znepokojivou, protože jak se zdá, tito lidé se domáhají nového ruského angažmá v klasicky zamrzlém podněsterském konfliktu.

Vzápětí podobné požadavky vznesla další potenciálně separatistická oblast Moldavska – Gagauzie. Obzvláštní pozornost situaci kolem Moldavska věnuje německá diplomacie.

Čtěte také

Spolkové ministerstvo zahraničí prohlašuje, že německá vláda je zastáncem „urovnání konfliktu na základě potřeb územní celistvosti a suverenity Moldavska“, podporuje kišiněvskou vládu a snaží se napomáhat přímým rozhovorům představitelů moldavské vlády s tzv. vedením podněsterského regionu země.

Jenže… v Berlíně, a nejen tam, sílí obavy, že Kreml tu plánuje zopakovat dva roky starý scénář, kdy Moskva na základě žádosti proruských separatistů ze samozvané Doněcké a Luhanské lidové republiky založila rozpoutání plnoformátové války proti Ukrajině z 24. února 2022.

Další imperialistické dobrodružství?

Předseda zahraničního výboru Bundestagu Michael Roth označil žádost Tiraspolu na adresu Moskvy za „hru cinknutými kartami“. „Dramatický vývoj situace v Moldavsku ukazuje, že ruský imperialismus se v tomto regionu neomezuje výhradně na Ukrajinu. Putin chce víc a teď si na mušku vzal i Moldavsko.“

Čtěte také

A aby se to nepletlo, už v pátek 1. března v Moskvě jednali vrcholná představitelka Gagauzské autonomie v rámci Moldavska Jevgenija Guculová a vůdce tamního Lidového shromáždění Jevgenij Konstatntinov. V ruské metropoli je přijala předsedkyně ruské Rady federace Valentina Matvijenková.

Paní Guculová si postěžovala, že ústřední moldavská státní moc omezuje občanská práva Gagauzů, a proto jejich vrcholní zástupci žádají pomoc Moskvy, která by mohla začít obnovou přímého dopravního spojení mezi Moldavskem a Ruskem.

Libor Dvořák

Aniž bychom se pouštěli do dalších podrobností, evidentní je, že Moskva se, možná na pozadí vojenských úspěchů po dobytí Avdijivky, pouští do dalšího imperialistického dobrodružství, které by mělo vést k obnovení celosvětového vlivu Ruska ve formátu někdejší sovětské supervelmoci.

Stačí podívat se na fotografii Dmitrije Medvěděva na pozadí mapy hypotetického Nadruska a uvědomit si jeho nepříliš originální výrok, že „Rusko nemá hranice“.   

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio