Libor Dvořák: Musíme uvyknout představě aktivnějšího vzdorování Rusku
Emmanuel Macron na pondělní pařížské konferenci o Ukrajině prohlásil, že nevylučuje nasazení aliančních pozemních jednotek do rusko-ukrajinské války, ČR byla tamtéž pochválena za sehnání dělostřelecké munice pro ukrajinskou armádu a konečně Volodymyr Zelenskyj rovněž v pondělí prohlásil, že je podle něj možné vítězství ve válce za ukrajinských podmínek.
Jako by se svět probouzel z dočasné letargie a uvědomil si, že na Ukrajině je nejvyšší čas podniknout něco rezolutnějšího. To rozhodně – jen s tím ten svět přichází trochu pozdě.
Čtěte také
V pátek proběhla v americkém think-tanku Brookings debata, ve které se k ukrajinskému problému vyjádřila řada politologů. Také tady byla znát potřeba radikálnějšího přístupu ke konfliktu ve východní Evropě.
Přestože řada řečníků byla ve formulacích opatrná, bylo zjevné, co si všichni myslí – opatrnost nesmí přerůst v kapitulantství. Dobrý znalec Ukrajiny Steven Pifer, jinak bývalý velvyslanec v této zemi, je například přesvědčen, že USA a Západ jsou nuceny připravovat se na nový konflikt s Ruskem, který v jistém okamžiku může propuknout.
Až se Rusko změní
Podle Pifera „je třeba taky dělat si starost s tím, co se stane s Ruskem. Proto je nutné soustředit pozornost na Alianci. Někteří analytici jsou přesvědčeni, že Rusko nikdy nevpadne do členské země NATO, proto se nikdy neodhodlá k útoku například na pobaltské státy. Jenže před několika málo lety nikdo nepředpokládal, co Rusové udělali koncem února 2022.“
Velvyslanec Pifer je přesvědčen, že „bezpečnostní struktura, kterou Evropa potřebuje už dnes, bude určena k zadržování Ruska a ochraně před ním kdykoli v budoucnu“.
Ke své představě soužití západního světa s Ruskem bývalý velvyslanec USA v Kyjevě podotýká:
„Až se Rusko změní, až bude ochotno žít se svými sousedy v míru, tak snad bude možné vytvořit strukturu, jejíž součástí se stane i ono. Jenže to je ještě dlouhá cesta. Myslím si, že k celému problému musíme přistupovat realisticky, i když to není zrovna nejradostnější perspektiva.“
Na hrubý pytel...
A s těmito názory se kryjí také závěry pondělní konference o Ukrajině v Paříži. I francouzský prezident Macron, který si krátce po propuknutí války dělal starosti s tím, jak to udělat, aby Putin z tohoto svého největšího životního maléru mohl vycouvat se ctí, toto své přesvědčení zřejmě opustil.
Čtěte také
Časy, kdy jsme si mysleli, že Ukrajincům postačí evropské či americké zdravotní balíčky či plynové masky, jsou zkrátka pryč. Musíme uvyknout představě aktivnějšího vzdorování Rusku – minimálně v rámci Severoatlantické aliance. I když to nezní zrovna mírotvorně.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
