Létat, či nelétat? Studie z Massachusetts řeší dilema spojené s emisemi

Analýza vědců z Massachusets poukazuje na velké dilema, kterému čelí konstruktéři letadel, ale i aut a lodí. Jak vyrobit motor, aby produkoval co nejméně emisí, které ovlivňují klima, a způsobil přitom co nejmenší škody v ovzduší? Odpověď není tak jednoznačná, jak by zdálo.

Čtěte také

Snižovat znečištění ovzduší se vyplatí, vzroste totiž produktivita, tvrdí komentátor Financial Times

Kvalitnější motory s nižšími emisemi oxidů dusíku spotřebovávají vyšší objem paliva a letadlo proto vyprodukuje větší množství emisí, které negativně působí na klima. „Když chceme snížit produkci oxidu uhličitého při létání, zvýší se teplota spalování a produkce oxidů dusíku,“ popisuje efektivnější spalovací proces biolog Viktor Žárský. 

Miroslav Šuta, lékař a odborník na vztah životního prostředí a zdraví, připomíná, že ačkoliv letecká doprava má na emisích jen pětiprocentní podíl, jde zároveň o nejrychleji rostoucí zdroj emisí skleníkových plynů. „V Evropě za posledních pět let vzrostly emise o 25 % a rostou o 5 % ročně,“ říká. 

Gripeny a krystalky

„Umělé mraky také ovlivňují atmosféru,“ reaguje Viktor Žárský. Letadla nejvíc škodí produkcí oxidu dusíku, oxidu uhličitého a kondenzáty. Ty můžeme podle Žárského pozorovat na obloze třeba když letí gripen – jde o kondenzovanou vodu v podobě sněhových krystalků.

Výsledky studie z MIT ukazují, že zmíněné tři látky jsou odpovědné za 97 % všech klimatických škod i znečištění ovzduší. „Umělé mraky ovlivňují atmosféru,“ dodává biolog. Vědci se prý shodují, že pokud bude chtít lidstvo s klimatem něco udělat, problematice letecké dopravy se věnovat musí. 

Něco za něco 

Autoři výzkumu dávají výrobcům motorů konkrétní návod ekologického postupu. „Analýza říká, že by se opravdu vyplatilo snížit v průběhu letu teplotu spalování v motorech. O malé procento by se zvýšily klimatické dopady – množství oxidu uhličitého – ale snížily by se výrazněji oxidy dusíku,” cituje ze studie Miroslav Šuta.

Čtěte také

Ke srážkám migrujících ptáků s budovami přispívá i cvrlikání, zjistili ornitologové

Variantou, kterou lidstvo zkouší jsou biopaliva. Letectvo Spojených států dokonce výzkum financuje. Šuta upozorňuje, že pokračují také zkoušky elektroletadel a existuje i možnost emise z dopravy alespoň částečně vyvažovat ekologičtějším životním stylem. Ve výsledku tak prý pomůžeme svému zdraví i klimatu.

„Když se rodina rozhodne letět do Ameriky nebo Afriky na dovolenou, může to vyvážit třeba tím, že investuje do lepšího zateplení svého domu, nebo omezí konzumaci některých typů masa, třeba místo hovězího konzumuje drůbeží.” 

Smog z Los Angeles 

Většinu cest letadlem podnikáme do stejně civilizovaných zemí, ale také do zemí, které po sobě nechávají ještě horší ekologickou stopu, připomíná lékař. „Když například odletíte do Spojených států, váš život tam bude mít větší ekologický dopad, než život u nás.”

Je třeba ale upozornit, že v rámci USA existují velké rozdíly v přístupu jednotlivých států k ekologickým rizikům. Zejména Kalifornie patří k zemím, které mají nejvyšší environmentální standardy. Ještě před pár desítkami let přitom naopak zaostávala: „Před čtyřiceti lety byla symbolem silného znečištění, druh smogu se dokonce jmenoval podle Los Angeles,” uzavírá Miroslav Šuta.

Poslechněte si celou labortoř, ve které lékař Miroslav Šuta, biolog Viktor Žárský a herečka Jan Janěková debatují také o mýtu kolem pokojových květin a o vlivu smogu na náš zrak.