Lékaři mají víc peněz, ale dál protestují

Stala se však dosud nevídaná věc. Když si však ambulantní lékaři a členové vedení nemocnic přečetli vyhlášku, podle níž se jim přidává, rozzlobili se natolik, že oznámili na polovinu května blíže neurčené generální protesty. Má to ale být horší než únorová demonstrace na Staroměstském náměstí.

Nad tím zůstává rozum stát a člověk je přímo v pokušení dát za pravdu ministru zdravotnictví Davidu Rathovi, který tvrdí, že chystané protesty mají jasný politický podtext. Nakonec je před volbami a soukromníci spolu s manažery chtějí pomoci pravicové ODS. "Ještě nikdy neměli soukromí lékaři takové příjmy, jako mají dnes," tvrdí Rath.

Ovšem Rathovy argumenty nejsou příliš důvěryhodné. Kdyby za protesty stála ODS, těžko by v krizovém štábu lékařů bylo několik bývalých či současných sociálních demokratů.

Když ministr říká, že soukromí lékaři nikdy nebrali jako dnes, je třeba připomenout, že totéž se dá říci o státních zaměstnancích, ředitelích, nebo třeba soustružník. Příjmy zkrátka rostou.

Lékaři mohou podotknout, že situace má i svou druhou stranu: nikdy totiž neměli tak přísné limity na péči nebo předepisované léky, jako mají dnes. Ministr Rath vysvětluje, že limity jsou nutné, protože je třeba zastavit nekontrolovaný nárůst zdravotnických výdajů, lékaři však oponují: "Regulovat je možné, ne však tímto způsobem."

Tento názor podepírají pádnými argumenty. Rath zavedl už v lednu přísné limity, podle kterých smí lékař chtít peníze ve výši maximálně 103 procent loňského přídělu. Je to jen zdánlivě rozumné. Své limity má každá z devíti pojišťoven, přitom nejsou pouze na poskytnuté výkony, ale také na léky a takzvanou vyžádanou péči - tím se myslí případy, kdy ambulantní lékař pošle pacienta na rentgen nebo biolaboratoře. V případě výkonů i vyžádaných vyšetření je situace ještě horší, než se zdá na první pohled, protože ceník výkonů zvyšoval sazby v průměru o třetinu a lékaři tedy musí léčit méně.

Hlavní obavu ovšem mají lékaři z pokut za překročení limitů. U samotných výkonů to není ještě takový problém, protože pojišťovny za nadbytečné výkony prostě nezaplatí. Horší je to s léky a vyžádanou péčí, protože po překročení limitu musí za léky či rentgen zaplatit lékař sám.

Vzhledem k tomu, že existuje devět pojišťoven, musí tedy každý ambulantní lékař dodržovat 27 limitů. Zpravidla ovšem neví, jak jsou vysoko či nízko. Někteří si třeba mohou výdaje na léky spočítat. K tomu však potřebují počítač a dosud ho nepoužívá polovina ordinací. O vyžádané péči nemají doktoři už vůbec žádný přehled, protože o její ceně nedostávají od pojišťoven žádné informace. Není ani nutné dodávat, že pojišťovny v čele s největší VZP doktorům výši limitů nesdělili.

Většina lékařů dosud bere situaci na lehkou váhu. Léčí, trochu se omezili, snaží se předpisy obcházet, a předpokládají, že to nějak dopadne. Přitom je ale velmi dobře možné, že na podzim se budou divit. Až pojišťovny vystaví někdy v říjnu údaje za druhé pololetí, může se každý z lékařů dozvědět, že část péče nebude zaplacena a že bude platit desetitisícové pokuty za překročení limitů.

Na zmíněném mechanismu nic nezměnila ani nová vyhláška, která platí od zítřka. Limity se sice mírně uvolnily - například je možné pojišťovnám účtovat za výkony o pět procent víc, než loni. Také pokuty jsou menší - při nevelkém překročení limitů zhruba poloviční. Z pohledu lékařů zůstává úplně stejná nejistota.

Ještě jí posílily první zprávy z pojišťoven. Vychází z nich, že útrata za léky se zastavila, ovšem lékaři vykazují o deset procent výkonů víc než loni - regulace paradoxně jejich růst ještě zrychlila. Odborníci to vykládají tím, že lékaři už našli strategie, jak se regulaci vyhýbat.

Nemocnice si stěžují ještě z jiných důvodů, v jádru jejich protestů jsou ovšem opět limity podle pojišťoven. Ke všemu jsou pro zaměstnanecké pojišťovny přísnější, než pro VZP: Z takového pohledu mají lékařské protesty logiku. Zatím nejsou tak velké, protože obyčejní soukromí lékaři si riziko ještě neuvědomili. Může se to ale stát, protože šéfové profesních sdružení objíždějí kraje a svým kolegům situaci vysvětlují.

Jedním z hlavních argumentů je fakt, že podobné limity existují z evropských zemí jen v Německu, tamní pojišťovny však lékaře průběžně informují o tom, kolik výkonů či léků do limitu jim ještě zbývá. O sankcích se začíná jednat až při patnáctiprocentním překročení a německý lékař ještě může svou útratu vysvětlit medicínskými důvody. U nás by měl prostě hned platit. Z takového pohledu se načasování protestů před volby ukazuje v jiném světle. Současná vláda odejde ve chvíli, kdy skutečné dopady vyhlášek nebudou známy. Lékaři tedy chtějí premiérovi i ministrovi připomenout jejich odpovědnost.