Lednový převrat v Burkina Fasu byl poměrně rychlý. Měl i podporu obyvatelstva, míní politolog

14. únor 2022

Od roku 2015 čelí Burkina Faso (Země spravedlivých) zhoršující se bezpečnostní situaci. Násilnosti a útoky džihádistů přicházejících nejčastěji z Mali už z domovů vyhnaly 1,5 milionu obyvatel a přes 2 tisíce lidí přišly o život. Prezident Roch Christian Kaboré sice slíbil, že se na boj s islamistickými radikály zaměří. Slib ale podle obyvatel nesplnil. V neděli 23. ledna letošního roku tak armáda povstala a prezidenta i jeho vládu zbavila moci.

Vojenský převrat provázela střelba v několika kasárnách a před prezidentovou rezidencí. O den později, v den, kdy vojáci vystoupili ve vysílání státní televize, ještě pořád nebylo jisté, co se s prezidentem Roch Kaborém stalo.

Nový vojenský lídr Burkina Fasa podplukovník Paul-Henri Sandaogo Damiba

Podle armády byl pod jejím dohledem. Podle jeho stoupenců unikl z paláce, přežil pokus o zabití, když ozbrojenci začali na jeho auto střílet, a dostal se do bezpečí mimo hlavní město Ouagadougou.

Naposledy se o jeho stavu zmínil šéf junty Paul-Henri Sandaogo Damiba. „Prezident je doma pod dohledem armády. Je v dobrém zdravotním stavu, má přístup k telefonu a může k němu lékař,“ řekl Damiba v televizním projevu. Mluvil i o návratu k ústavě a potřebě reforem armády, která je dlouhodobě podfinancovaná a nedostatečně vycvičena i vyzbrojená pro boj s teroristy.

Bezpečnost se zhorušuje

První teroristický útok zažili v Burkina Fase v únoru roku 2016. Ozbrojenci tehdy v hotelu Splendid a Capuccino Café v hlavním městě Ouagadougou zabili 30 lidí.

V říjnu 2019 zaútočili teroristé na mešitu ve vesnici Salmossi a zavraždili 16 lidí. V roce 2020 lidskoprávní organizace Huma Rights Watch informovala o odkrytí masového hrobu se 180 těly. V červnu 2021 střelci pozabíjeli stovku civilistů ve vesnici Solhan na severu země. V listopadu pak islamisté zaútočili na četnickou stanici a zabili na 53 lidí, hlavně policistů.

Čtěte také

„Byla to taková ta pomyslná poslední kapka. Po ní se dalo očekávat, že armáda nějak zasáhne. Zasáhla formou převratu v lednu 2022. Byl poměrně rychlý a měl podporu obyvatelstva. Vlastně byl podobný tomu, který jsme mohli sledovat v sousedním Mali,“ popsal převzetí moci Bohumil Doboš z Insititutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Právě sousední Mali, které v posledních letech zažilo dokonce dva převraty, je zdrojem rostoucího nebezpečí v Burkina Fase. Většina islamistů operujících na jejím území se totiž do země dostala právě přes hranice.

Čtěte také

Na pomezí Mali, Nigeru a Burkiny Faso dokonce působí hned několik džihádistických skupin. Oblast je řídce osídlená, chudá a rovinatý pouštní a polopouštní terén je výhodný spíš pro rychlý pohyb malých skupin a jednotlivců než armádních jednotek.

„Hodně se využívají třeba motocykly. Takže džihádisté se snadno můžou někam vypravit, zaútočit a než armáda dorazí, jsou pryč. Toho využívají islamisté, ale třeba taky bojovníci Islámského státu v Nigeru. Ti páchají zpravidla ty nejhorší útoky na celé vesnice. Na tak rozsáhlém území pak bezpečnostní složky nemají šanci pachatele dopadnout,“ popisuje politolog Doboš.

Místní nemají jinou šanci

Bojovníkům teroristických skupin se přitom daří rekrutovat místní.

„Lidé na venkově si myslí, že jsou marginalizovaní. Stát pro ně nic nedělá. Navíc teroristé využívají místních sporů mezi pastevci a zemědělci nebo mezi etniky. Lidé se k nim pak přidávají s vidinou, že budou zastupovat tu komunitu, ze které pochází, a budou ji bránit,“ dodává Doboš.

Čtěte také

V roce 2018 byla burkinafaská armáda schopná kontrolovat perimetr sto kilometrů kolem hlavního města Ouagadougou a jen asi padesátikilometrový okruh kolem druhého největšího města Bobo-Dioulassa. 

Země mají problém s udržením bezpečnosti kvůli nedostatečným zkušenostem s vnějším ohrožením. Armády byly tvořené na obranu režimu. Proto neumí zabránit přelivu islamistů z území sousedních států.

„Třeba poměrně efektivní jsou v tomhle vojenské jednotky Čadu, protože tam poměrně často docházelo k útokům na hlavní město N’Djamenu z východu. Byla to součást konfliktu mezi Čadem a Súdánem. Čad podporoval rebely v Súdánu, Súdán rebely v Čadu. A díky tomu tam zkušenost s mezinárodním konfliktem je,“ vysvětluje Doboš z Univerity Karlovy a dodává, že v Africe obecně historicky nevzniklo mnoho mezinárodních konfliktů. Proto jsou tam těžko aplikovatelné evropské strategie vedení boje.

Celý pořad Za obzorem Kateřiny Havlíkové najdete v audiu. 

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.