Nevidomé děti z Burkiny Faso dostaly šanci. Chodí do školy
Západoafrická Burkina Faso patří k nejchudším státům světa a možná by ji leckdo na mapě ani nenašel. Je to země s velkým počtem negramotných, obtížně dostupná je v této zemi s přibližně 16 milióny obyvatel také lékařská péče. Přesto se i tady snaží starat o nevidomé děti a dopřát jim vzdělání a šanci na lepší život. Jako například ve škole pro zrakově handicapované v hlavním městě Burkiny Faso Ouagadougou.
I když nevidí nebo mají jen zbytky zraku, kluci, kteří chodí do školy pro nevidomé, hrají také rádi fotbal. Na rozdíl od těch evropských mají místo míče umělohmotnou láhev a hrají v obyčejných plážových pantoflích. Jejich spolužačky se zatím věnují tanci, hudbě a hraní na buben.
Děti se pochopitelně do školy nechodí jen bavit, ale především vzdělávat. Zdejší paní učitelky jsou poměrně přísné. A pokud vejde během vyučování do třídy návštěva, děj se, co děj – musí vás pozdravit.
I když je důraz kladen především na vědomosti klasické – čtení a psaní Braillova písma, počítání a podobně, snaží se tu i o všestrannější rozvoj studentů. Například Simon Kaboré vyučuje na škole předmět, který bychom v našich podmínkách možná nazvali arteterapií.
„Naše činnost je zaměřena na kulturní vzdělávání, děti učíme hrát na tradiční hudební nástroje djembe nebo toutongou. Zpívají, hrajeme divadlo a zkoušíme i umělecký přednes. Dětem se to většinou líbí, tyhle aktivity jim podle mého názoru hodně pomáhají. Školní znalosti, které si tu osvojí, jsou důležité, ale ony potřebují také kultivovat. Kultura je pro život člověka nezbytná,“ vysvětluje.
Za vzdělání se platí i částí sklizně
Do školy pro nevidomé v Ouagadougou přicházejí děti z celé Burkiny, i z těch nejzaostalejších venkovských oblastí. Nemají třeba ani vlastní hračku a žijí pro Evropana v nepředstavitelných podmínkách.
Kvůli zrakovému handicapu by je obvykle čekal život v ústraní, a to v tom lepším případě. Tady se jim za pár měsíců díky pracovníkům školy daří vrátit cosi jako radost ze života.
Školné je na místní poměry vysoké, rodiče proto mají více možností, jak za dítě zaplatit. Někteří mohou škole přispívat třeba i částí sklizně.
Mnoho dětí bydlí během školního roku v náhradních rodinách. „S jejich pravými rodiči většinou nemůžeme mluvit bezprostředně, máme šanci na začátku a na konci školního roku, když sem děti přivážejí nebo si pro ně přijíždějí. Využíváme to i k tomu, abychom jim vysvětlili, jak důležité je vzdělání pro jejich ratolesti,“ říká ředitelka Susanna Tengsoba Compaoréová.
Zvětšit mapu: západoafrická Burkina Faso patří k nejchudším státům světa
