Kuratorium pro výchovu mládeže aneb Hitlerjugend na český způsob
Masová mládežnická organizace po německém vzoru byla v protektorátu založena v roce 1942 po atentátu na Heydricha a její praktická činnost se rozběhla o rok později.
Ideologické podchycení aktivit co největšího počtu dětí a mládeže ve věku přibližně od 12 do 20 let let se mělo dít podle nacionálně socialistické výchovy, podle které i česká mládež měla pracovat pro nacistické vítězství.
V praxi to znamenalo, že jakákoli mimoškolní aktivita, rybářstvím počínaje a jakýmkoli veřejným vystupováním mládeže konče se musela odehrávat právě v rámci Kuratoria.
Čtěte také
Kuratorium obhospodařovalo několik orchestrů, mělo své výcvikové tábory, masu instruktorů, své vlastní stejnokroje i nacistický pozdrav. V zásadě šlo o podobnou organizaci, jako byl poválečný pionýr.
Sport i umění
Šlo především o sport, ale nedílnou součástí byla pochopitelně i branná výchova – skupinoví vedoucí měli dokonce výcvik se zbraní. Členství v Kuratoriu bylo pro mládež víceméně povinné.
Dnešní archivní záznam pochází ze září 1943, kdy byla pod patronátem Emanuela Moravce v pražském Národním divadle vyhlášena akce Umění mládeži a jako slavnostní představení byla při této příležitosti provedena Smetanova Prodaná nevěsta pod taktovkou Václava Talicha.
Byla to spíš výjimka. Většina akcí Kuratoria byla daleko méně slavnostní. Příspěvek ve spolupráci s badatelem a pedagogem Radkem Žitným připravila Milena Štráfeldová.
Související
-
Bylinky, papír i kosti. Co vše se sbíralo v letech protektorátu?
Starý papír, kovy, různé léčivé byliny a podobně. Mnozí si ještě pamatujeme ze svých školních let, že tyto suroviny byly vítaným zdrojem malého přilepšení pro školáky.
-
Jak se vedlo žákům českých škol v Británii za druhé světové války?
Děti v exilu. Tak by se dal ve zkratce nazvat další díl seriálu 100 příběhů z protektorátu.
-
Děti u prezidenta Háchy. Vánoční gratulace z roku 1940
Na Štědrý den 1940 přivítal Pražský hrad skupinu dětí, které přijely z různých koutů protektorátu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.