Kudy z České republiky do Číny

28. srpen 2013

Čína se podle celkového nominálního hrubého domácího produktu stala již druhou největší světovou ekonomikou po USA. Přesto analytici ve světových médiích již pár měsíců probírají čísla, která signalizují stagnaci, nebo dokonce zpomalení růstu čínské ekonomiky.

Ve druhém kvartálu letošního roku zpomalilo tempo čínského růstu na obecně udávaných 7,5 procenta ze 7,7 procenta v předchozích 3 měsících. Což je ale stejně úctyhodný kurs ve srovnání s ostatními světovými ekonomikami.

Proč se výkon čínské ekonomiky sleduje tak podrobně? Vzhledem ke svému postavení přímo i nepřímo ovlivňuje růst ekonomik na celém světě. I proto se jednociferný růst či stagnace čínského hospodářství hodnotí poněkud jinými měřítky.

„Pokud nedojde k nějakému výraznému politickému zvratu, tak Čína určitě bude budoucí ekonomickou mocností. Takže určitě bychom se měli v současné době věnovat tomu, abychom byli schopni Čínu poznat, byli schopni s ní jednat a navazovat rozumné vztahy. Jestli to povede k nějakým výraznějším změnám v česko-čínském saldu obchodu, o tom nejsem úplně přesvědčen, ale je to něco, bez čeho se obejít nemůžeme,“ myslí si ekonom Vilém Semerák.

Čína, která je jen o pouhých 600 tisíc km čtverečních menší než celý evropský kontinent a o víc jak 840 milionů lidí větší než pouhá Evropská unie, řeší aktuálně mnoho zásadních úkolů: Audituje svůj státní dluh a přehodnocuje další hospodářskou strategii. Stále urgentněji tu vyvstává potřeba strukturálních reforem, zejména finančního trhu a do toho se jediná vládnoucí strana musí vypořádávat s masivními demografickými změnami – stárnutím populace, migrací z venkova do měst, následky politiky jednoho dítěte, ale čistě ekonomicky i se změnou ceny pracovní síly a nákupního chování domácností. Uvažovat o podnikání a obchodu s Čínou znamená předvídat budoucí vývoj země – což nemusí být vždy jednoduché.

Podle nedávné studie Českého statistického úřadu se za posledních 7 let zvýšil obrat česko-čínského obchodu víc jak 3krát – avšak hlavně díky importu z Číny. Je nutné připomenout, že z Číny dovážejí například součástky nebo elektronická zařízení, která Česko dále zpracovává a vyváží na další trhy. A český export také často směřuje nejdříve do Německa nebo jiné evropské země a teprve potom do Číny. Jakákoli konkrétní čísla o exportu a importu z Číny je proto nutné brát s rezervou stejně jako jejich přirovnání k celkovému hrubému domácímu produktu Česka.

V analýze rozebere další možnosti rozvoje česko-čínského obchodu i další ekonomický rozvoj samotné Číny ekonom Vilém Semerád z institutu IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd, který v Číně opakovaně pobýval, vyučoval a v posledních 9 měsících vydal hned dvě studie zaměřené na česko-čínský obchod.

Je ale jisté, že změna orientace čínské ekonomiky z exportu na vnitřní trh a spotřebu je nastartovaný trend do dalších dekád, který bude udávat podobu obchodů s Čínou. České firmy podle oslovených analytiků a odborníků mají stále šanci na tuto obchodní vlnu naskočit – kam přesně dojedou, však asi neumí v tuto chvíli říct asi nikdo.

Spustit audio