Vodník, mumie nebo bůh se sloní hlavou. Miliony Asiatů jim věří víc než svým bohům

Čtěte také

Jihokorejkám pomáhají najít lásku šamani. Pomocí podivných talismanů z lišek

Další díl pořadu Zaostřeno vás zavede do některých částí Asie, které člověk rozhodně ještě neovládl a rád tuhle roli přenechal duchovním bytostem. 

Přitažlivý animismus

Tak jako to mladší kluci nemají lehké v partě se staršími nebo národnostní menšiny s dominantní většinou, tak to nikdy v historii neměly snadné náboženství a filozofické směry tam, kam dorazily ty větší, průbojnější a bohatší.

Čtěte také

Pouť za nektarem nesmrtelnosti

Někdy si svou přitažlivost pro obyvatelstvo uchovaly tím, že byly vytrvalé a ve výkladu každodenních věcí působily méně komplikovaně – to je příklad mnoha animistických náboženství v jihovýchodní a východní Asii nebo v Africe.

Jindy jim nezbývalo než trpělivě čekat v hluboké džungli nebo vysokých horách, když se o místo na slunci praly ti mnohem větší – třeba islám nebo buddhismus. To byl zase případ východní a jihovýchodní Asie.

Předcházet si bohy

„Žiju a pracuji v Pekingu, nejmodernějším městě Číny. Mám auto, dobrou práci, vysoký plat, jezdím pravidelně do zahraničí. Ale kdykoli má přijít důležité rozhodnutí, týkající se mé rodiny, obracím se k taoismu. Sáhnu po taoistických knihách, dvě mám dokonce ještě po své prababičce,“ říká zcela vážně pan Tchang.

Čtěte také

Asie vstoupila do roku Hada. Bude přát moudrým a odvážným

Ten je úředníkem z pojišťovny, kterému na dobrý život jeho i rodiny vydělávají zcela materialistické bankovní transakce a v posledních letech i spolupráce zaměstnavatele s AI, umělou inteligencí.

Tisíce etnik po celé Asii, Oceánii, Africe nebo jižní Americe dodnes vnímají i bytosti, které už patří spíše do kategorie nadpřirozena nebo vyloženě duchovna. Eldorádem duchovních bytostí neboli Phí je oblast někdejší Indočíny – pás zemí od Barmy, přes Malajsii, Thajsko, Laos, Kambodžu až do Vietnamu.

„V Nepálu i v Indii odrážejí všechna posvátná i obávaná místa fakt, že hinduismus má asi vůbec nejvíc bohů a božstev ze všech světových náboženství. A na každého se musí dostat, každého je třeba více nebo méně udobřovat, děkovat mu a předcházet si ho,“ vysvětluje pan Šiva, jak přistupovat k bohům, jako je Šiva nebo Ganéša.

Mumie v domě

Zajímavou směsicí tradičního, velkého náboženství – v tomto případě křesťanství – s prastarými, animistickými kořeny je víra Torajů. Jde o etnikum, ke kterému se na indonéském ostrově Sulawesi aktuálně hlásí přes milion lidí. Obývají hornatý, scénicky velmi působivý kraj v centrální části ostrova a na své pohřební obřady zvou i turisty nebo cizince, jak potvrzuje na svém soukromém profilu jeden z místních, turistických průvodců.

Čtěte také

Očistné rituály mohou předcházet nemocím, ne všechny ale fungují

„Pro Toraje je smrt začátkem. Začátkem zcela jiného života, než vedli dosud. Když lidé zemřou, vesnice je nespálí. Těla nabalzamují speciální směsí, uloží do jeskyní, kde je suchý vzduch, a ten těla zakonzervuje. Po pár letech těla vyjmou, oblečou do svátečních šatů a takto zachované mumie se s nimi vrátí domů. Doslova domů, protože nebožtíka umístí třeba na zápraží domu, kde bydlel, mrtvé dítě zpět do jeho pokoje a podobně. Lidé si s mumiemi povídají, informují je o tom, co se v rodinách děje, a celá vesnice se s nimi radí. Je to velice působivé.“

Jak se chránit před zlými silami? Jaký je význam ochranných amuletů pro Thajce? A proč se to v japonských pohádkách hemží krvelačnými démony? Poslechněte si celé Zaostřeno Davida Jakše.