Kristina Žantovská: Jednadevadesátka

23. červen 2022

Byla to jízda! V obou směrech toho významu, jakože se fakt jelo, s námahou, ale jelo, a pak že to mělo grády, tedy pořádnou nálož. Nebylo třeba žádné exotiky, stačila noční tramvaj čísla jednadevadesát, která sbírá každého, kdo nechtěl nebo chtěl prošvihnout metro.

Pátek večer, Friday nigh! Ulice narvané lidmi! Už nám to zase začalo… Houfy mladých lidí, a nejen jich. Všech, co táhnou z podniku do podniku, jak se dřív říkalo hospodám a jakýmkoli zábavu dopřávajícím zařízením. Třeba i z divadel.

Čtěte také

Na vydýchání silného dramatu, ale i bohapusté nudy, našinec potřebuje cca dvě hodiny, za míň to nedá. Takže pustí poslední metro k vodě a zkusí taxi. Jenže, finančně vstřícný Bolt se stal nevstřícným. Obnos, který žádá, nedáte za svatého Jána, to radši půjdete domů pěšky, i kdyby to mělo být pozdě k ránu.

Jediné řešení jednadevadesátka. Přijede vagón narvaný k prasknutí. I na schůdkách stojí lidi a tváří se, že vás nevidí nebo vás fyzicky napadnou, jestli se pokusíte dostat dovnitř. Risknete to a nacpete se mezi ně. Tramvaják dost stoicky na několik pokusů dveře zavře, a k tomu, co se děje ve vagónu, nemá připomínky. Mladí jsou veselí, právě začali zpívat a možná i tancovat, podle toho, jak se vagón naklání, ale nemáte šanci to zkontrolovat, nepohnete ani hlavou. Ještě že mě ta slečna vedle drží kolem ramen. Vůbec jí neznám, ale je mi moc sympatická.

Vagón jeden nebo dva

Čtěte také

Na každé zastávce další pokus houfu lidí nacpat se dovnitř. Jste definitivně mimo svou komfortní zónu, ale zmocňuje se vás euforie z absurdního zážitku. Stáváte se vtipným a hlásíte hlášky těm, co se rvou dovnitř i těm, co stojí kolem vás. Docela to funguje.

Když chumel rozpálených lidských těl na Štrosmajeráku vyhřezne na refíž a tramvaj se zase stane obyvatelnou, upadnete do rutinní letargie. Najednou toužíte být okamžitě v posteli. Vzrušení opadlo, nastoupila všední přepravní nuda.

Ponaučení na závěr: někdo si tady nevšiml, že se klima ve městě změnilo. Někdo, kdo se jmenuje dopravní podnik. Pěkné absurdity nabízel i v době covidu, hodlá v tom zřejmě pokračovat. Město je zase plné lidí, zvlášť o víkendových nocích, jsme přeci rájem „pařičů“, promiňte mi ten kolokviální výraz.

Čtěte také

Ve městě by se to mělo hemžit dopravními rešeršisty, tedy těmi, kdo budou přinášet informace, co se kde děje. Dopravní podnik evidentně nic netuší. Jinak se nedá vysvětlit, proč noční spoj čítá jen jeden vagón. Vzhledem k počtu „potřebných“ spíš vagónek jak pro nedělní školní výlety do zoo.

Řidič je v práci tak jako tak (na jejich nedostatek se to svalit nedá), co tedy brání tomu, aby vagónky byly dva? Aby se v nich lidi přepravovali jako lidi a ne jako dobytek? Ten jeden „dobytčák“ opravdu na tolik noční legrace nestačí!

A teď už vážně dobrou noc.

Autorka je publicistka a divadelní dramaturgie

Spustit audio

Více z pořadu