Kraje zanedbaly povinnost hlídat si rejstříkovou kapacitu svých škol. Doplatí na to žáci, soudí Plaga

Renáta Zajíčková, poslankyně za ODS a majitelka soukromého gymnázia v Praze, na své škole nenavyšovala počet míst pro budoucí žáky, který má daný školským rejstříkem, ale rozhodla se pro příští rok neotevřít šestiletý obor, aby právě poskytla více místa pro uchazeče na ten čtyřletý. Sama totiž ani kapacitu navýšit nemůže.

Čtěte také

České školství je mišmaš. Nikdo neví, kdo má školy reálně řídit, kritizuje podnikatel v oboru

„Ty důvody jsou víceméně dva, je to ta kapacita rejstříková, kterou nám dává ministerstvo školství, a ta je velmi silně ovlivněna kapacitou prostorovou, o které rozhoduje hygiena hlavního města Prahy. Musíme prokázat, jaké prostory máme pro kolik žáků, pro kolik tříd a podle toho potom máme zapsaný výsledný počet žáků,“ vysvětluje Zajíčková.

Tu doplňuje Kateřina Valachová. Bývalá ministryně školství, která ve své funkci skončila roku 2017, vysvětluje, jakým způsobem mohou školy navýšit své kapacity.

„Paní ředitelka trochu oklikou zmínila, že samozřejmě může požádat o zvýšení kapacity, ale potřebuje, aby kromě prostoru a hygieny daly palec nahoru také kraj a ministerstvo. A aby se tak stalo, tak na to musí sedět strategické dokumenty státu – Strategie 2030+ a dlouhodobý záměr. A tam se domnívám, že se v posledních 2 až 3 letech, možná i v důsledku covidové pandemie, neudělaly některé kroky tak, jak by se udělat měly,“ míní Valachová.

Přehazování odpovědnosti?

Robert Plaga, bývalý ministr školství, který nastoupil do funkce po Valachové ovšem přichází s tím, že celý tento složitý proces navyšování kapacit nebrzdí ministerstvo, ale kraje samy. Na to nyní podle něj budou doplácet studenti, kteří o místa na čtyřletých oborech musí bojovat.

V Praze je primární problém ten, že nejsou prostory. Jakákoliv škola si nemůže dovolit platit komerční nájem.
Petr Gazdík

„Pokud máme tento decentralizovaný systém a zřizovatelé jsou primárně u středních škol kraje, tak když se podíváme na rejstříkovou kapacitu, tak ta významně překračuje i fyzickou. Ten, kdo měl tu povinnost a zanedbal to, je konkrétní kraj, který v rukou měl jak predikce, tak Strategii 2030+, která tlačí ke všeobecnému vzdělávání, a nezareagoval dostatečně s předstihem na demografickou vlnu, která byla také známá,“ říká Plaga.

Jsou to tedy podle něj samotné kraje, které mají řešit problém kapacit a především z dlouhodobého hlediska plánovat tak, aby k přetlaku nedošlo. Podle Plagy je vzorovým příkladem Jihomoravský kraj, který dokazuje, že hlídat si podobné věci skutečně jde.

Čtěte také

Moderní škola, to není učitel s rákoskou, ale průvodce na společné cestě, míní učitel Pražák

„Měli jsme debatu o mzdách na vysokých školách a ukázalo se, že Masarykova univerzita ten problém na Filozofické fakultě nemá tak jako ostatní. Tady jsou kraje, které poslouchaly, které se dívaly na data, které má k dispozici ministerstvo, na strategické dokumenty a tomu přizpůsobovaly svůj dlouhodobý záměr a především ty konkrétní kroky, které musí udělat,“ uvádí Plaga i s tím, že skutečně nejde o populární kroky, nicméně je nutné na ně přistoupit.

„Setkal jsem se v mnoha krajích s tím ‚my víme, co udělat,‘ ale když ukážeme na konkrétní školu, že skončí tento obor a chceme posílit všeobecné, narazíme na odpor, protože ta jedna škola je tam už 120 let. Tu druhou vystudoval nějaký poslanec nebo senátor. A to jsou bohužel anekdoty, které ale v důsledku způsobily v mnoha místech nečinnost,“ vysvětluje Plaga.

Problém je především v Praze

S Plagou souhlasí nejnovější bývalý ministr školství Petr Gazdík, který ve funkci skončil roku 2022. Podle něj jde skutečně o regionální problém a posuzuje to na základě vlastní zkušenosti, kdy dělal radního pro školství ve Zlínském kraji. Problém je podle něj ovšem také v prostorech.

Čtěte také

Ve školství nevyrábíme zaměstnance, ale člověka, říká bývalý ministr školství Plaga

„V Praze je primární problém ten, že nejsou prostory. Jakákoliv škola si nemůže dovolit platit komerční nájem v Praze za školní prostory. To je něco, co je neufinancovatelné. Takže jestli něco musíme udělat, tak je to debata o tom, že budeme stavět nové střední školy. A to je proces, který nezvládneme za dva roky, kdy je na Středočeském kraji paní hejtmanka Pecková, nezvládneme to ani za těch pár měsíců, co je teď v Praze nová rada,“ říká Gazdík.

Valachová se také vyjádřila k tomu, že není náhoda, že se primárně v tomto ohledu řeší Praha a Středočeský kraj. Naráží na Gazdíkův komentář k tomu, že samosprávy 15 let dopředu vědí, jak bude populační ročník vypadat, a podle toho se mohou zařídit.

„Přijde mi nefér tvářit se, že pražští starostové věděli, kolik těch dětí bude, a nedělali nic a mohli dělat. Pražští a středočeští starostové na rozdíl od ostatních z republiky to upřímně řečeno tak přesně neví, protože Středočeský kraj právě v roce 2015 až 2017 byl osídlen opravdu masivně skoro veškerými mladými lidmi z Moravskoslezského kraje. A to žádný kraj, žádná obec predikovat nemůže,“ dodává Valachová.

Poslechněte si celý pořad Souvislosti Plus v audiozáznamu. Moderuje Petr Dudek. (repríza)