Ve školství nevyrábíme zaměstnance, ale člověka, říká bývalý ministr školství Plaga

Čtěte také

Kateřina Perknerová: Škola za trest. Ale nemusela by být

Změna školského systému by ale ve veřejnosti nemusela být zcela pozitivně přijímána, jak uvádí sociolog Tomáš Kostelecký.

„Myslím si, že jakákoliv zásadní změna vzdělávacího systému bude logicky narážet na odpor. Protože všichni chodili do školy a všichni mají představu, jak to tam vypadá. Ti, co prošli určitým systémem většinou neznají žádný jiný, tak si ani nic jiného nedokážou představit. Ale myslím, že změny potřeba jsou,“ říká Kostelecký.

Nemůžeme okopírovat technologické řešení, je to interakce systému s kulturou a se zvyklostmi.
Tomáš Kostelecký

Zároveň souhlasí s Plagou a jeho názorem na změnu vzdělávacího systému, tedy že není možné zcela převzít jeden systém z jiné země a aplikovat ho na náš.

„Nemůžeme okopírovat technologické řešení, které by dobře fungovalo na Tchaj-wanu, v Kanadě a ve Švýcarsku. Je to interakce nějakého systému s kulturou a se zvyklostmi. Já bych se inspiroval především u zemí, které jsou úspěšné, a z těch úspěšných bych se zvláště díval na ty, které nám nejsou tak kulturně vzdálené. Veřejnost by to poté snesla lépe, když by neměla pocit, že jde o převrat a úplnou změnu všeho, ale bylo by to něco, co je pro ně představitelné,“ vysvětluje Kostelecký.

Rozsáhlá výuka v IT

Podle Dalibora Krčmáře z technologické společnosti Microsoft je nutné vzdělávání vidět v rámci delší budoucnosti, která už tu je ale dnes a souvisí především s technologiemi.

Čtěte také

České školství je dlouhodobě podfinancované a zanedbané, tvrdí Straka z neziskové organizace

„Nedostatek ve vzdělávání, je dán tím, že IT technologie, které máme všude kolem sebe, se dostávají už do oblastí, které původně digitalizované nebyly. Digitalizuje se řada oborů od lékařství až po topenářství. To znamená, že znalosti, které budeme potřebovat, a to nejenom k výkonu svého povolání, ale ke svému běžnému životu, budou více protkány digitální agendou. Vidíme to například i v programovém prohlášení vlády s větším množstvím digitalizace státní správy,“ uvádí Krčmář.

Mimo jiné tedy věří, že by se školství mělo zaměřit také na IT výuku, ale v mnohem větším rozšíření než doposud.

Do rodičů ale i do firem musíme dostat úplně jiné paradigma.
Robert Plaga

„IT výuka byla historicky spojená s výjimkou kancelářských systémů – v podstatě psaní na počítači a počítání v Excelu. Nicméně znalosti a dovednosti, které potřebujeme, se výrazně rozšiřují. A není to jen o kancelářském systému, je to o daleko širší bázi znalostí, kterou potřebujeme jak k osobnímu životu, komunikaci s úřady, výkonu své práce až po například digitální peněženky či nakupování různého zboží. Tady vidíme, jakým způsobem společnost obecně stále trpí jistými nedostatky,“ říká Krčmář.

Škola má děti se naučit učit

Podle Plagy je ale před nastavením změny školství důležité prvně změnit smýšlení společnosti.

„Do rodičů ale i do firem musíme dostat úplně jiné paradigma. To standardní paradigma tady je, že vytváříme pracovníky pro trh práce. To ale není pravda, my v tom systému děláme člověka. Středobodem je žák a jeho uplatnitelnost v životě, není to jeho budoucích osm hodin práce denně, ale je to výchova k občanství. Chceme, aby byl ukotven v hodnotách a zároveň byl schopen se učit,“ vysvětluje.

Plaga se také mimo jiného dostává k informační gramotnosti, která v dnešní společnosti pokulhává, a to kvůli informační přesycenosti.

„Každý student by měl umět pracovat s informacemi. Dnes čelíme jejich nadbytku a je potřeba se v nich vyznat, a to, čemu musíme budoucí studenty naučit, je skutečně spjato s tzv. měkkými dovednostmi. Flexibilita a práce s informacemi je to základní a hlavní, čím musíme dnešní děti vybavit, protože svět, který znaly, se jim několikrát za tu dobu změní,“ dodává Plaga.

Poslechněte si celý pořad Souvislosti Plus v audiozáznamu. Moderuje Václav Pešička.