Kosovo

26. leden 2007

Srbská volební komise včera oficiálně oznámila výsledek parlamentních voleb a zvláštní zmocněnec OSN dnes představí ve Vídni návrh budoucí podoby správy Kosova. Na výsledek z Bělehradu se čekalo proto, že návrh se Srbům nebude líbit a zmocněnec nechtěl podpořit krajní nacionalisty, kteří beztak nakonec vyhráli. S návrhem ovšem nebudou spokojeni ani kosovští Albánci, protože v něm nebude řeč o samostatnosti a nic jiného je nezajímá.

Ani devět let poté, co Miloševičovo řešení kosovské otázky etnickým čištěním překazilo mezinárodní společenství vojenskou silou, k sobě znepřátelení Srbové a Albánci nenašli cestu. Na klid v Kosovu dohlíží sedmnáct tisíc vojáků aliance. Jejich přítomnost je jedinou možností, jak zabránit Srbům ve vyhnání Albánců a Albáncům ve vyhnání Srbů. Očekávat, že se tyto dva národy dokážou domluvit, není zatím reálné. Krvavá minulost je příliš čerstvá. Jediné, co Srbové a kosovští Albánci vidí stejně, je zájem o přiblížení k Evropské unii a plán spočívá v tom, že by právě EU v budoucnu spravovala Kosovo místo OSN.

Jediným možným mírovým řešením kosovské otázky je, že Kosovo nebude ani srbské, ani albánské, nýbrž evropské. Není žádný plán "B". Srbové zkrátka Kosovo prakticky ztratili a Albáncům ho nelze přiklepnout. Jak bude přesně znít návrh budoucího postavení Kosova a jak dopadnou konzultace zmocněnce OSN v Prištině a v Bělehradě, je záhada, ale v podstatě na tom až tak moc nezáleží. Důležité je, že Evropa nepřipustí, aby se na tomto kontinentě vyvražďovali lidé kvůli příslušnosti k odlišným národnostem. Dokud to Srbové a Albánci nepochopí, budou pod dozorem, ať se jim to líbí, či nelíbí.

autor: iho
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.