Konvalinka: Očkování proti covidu funguje, zachránilo miliony životů. Příští hrozba je virus chřipky

5. prosinec 2024

Právě před pěti lety, začátkem prosince, se v Číně objevil neznámý virus, který proměnil celý svět. Podle profesora Jana Konvalinky, ředitele Ústavu organické chemie a biochemie koronavirus značně ztratil na své nebezpečnosti, i když lidé stále mohou onemocnět. „Příští opravdová hrozba bude virus chřipky,“ předpovídá pro Český rozhlas Plus.

„Virus SARS-CoV-2 pořád infikuje lidi, pomalu si mutuje. Není to tak, že by zmizel,“ zdůrazňuje biochemik, který byl na Českém rozhlase Plus jednou z tváří pandemického zpravodajství.

Čtěte také

Podle něj už byli koronavirem infikovaní skoro všichni lidé, mnoho z nich opakovaně. Aktuálně nepředstavuje virus tak velké nebezpečí jako před čtyřmi lety, stále je ale rizikem pro lidi staré a oslabené. 

Varianta omikron podle něj převádí to nejvíce, co koronavirus umí: šíří se poměrně snadno a rychle, onemocnění ale není tak vážné. 

Pokud dojde k další celosvětové pandemii, bude se podle Konvalinky jednat o jiný virus. „Myslím, že ten ta příští opravdová hrozba bude virus chřipky,“ odhaduje.

Miliony životů

Ačkoliv někdy zaznívá, zda tlak na to, aby se lidé proti covidu-19 očkovali, nebyl příliš silný, Konvalinka má jasno. „Není pochyb o tom, že očkování zachránilo miliony lidských životů. Celosvětové odhady jsou mezi pěti a dvaceti miliony,“ zdůrazňuje.

Čtěte také

Jen v Česku v souvislosti s onemocněním zemřelo asi 40 tisíc lidí. Vyplývá to z výpočtů, které pracují se statistikou toho, kolik lidí by zemřelo bez pandemie. Biochemik zdůrazňuje, že bez očkování by obětí v Česku mohlo být i víc než dvojnásobek, tedy 40 a 100 tisíc.

„Pro mne očkování fungovalo. Je mi líto i těch 40 tisíc zemřelých, kteří tady mohli být s námi,“ říká a pokračuje:

Pokud jde o tlak na očkování, tak to je druhá otázka – a politická – zda přesvědčovat i lidi, kteří se očkovat nechtějí. Ale všechny západní země se vydaly cestou apelu.“

Výhodu očkování vidí biochemik především v tom, že se tehdy podařilo zploštit křivku nakažených a nedošlo tak ke kolapsu nemocnic. 

Pandemický zákon

Za více sporné politické rozhodnutí považuje Konvalinka rozhodnutí o lockdownech a jiných opatřeních. „Zde je zcela legitimní se ptát, co bylo a nebylo nutné,“ říká.

Kritizuje také, že ani po této zkušenosti nebylo Česko schopné přijmout pandemický zákon, který by podobné otázky pokrýval. 

Čtěte také

Při příští možné velké epidemii zase budeme narážet na ty samé legislativní problémy. Vláda bude muset vyhlásit výjimečný stav, aby mohla udělat nějaká opatření. Což bude právem kritizováno. Ani já jako občan nechci, aby mi tady nějaký plukovník zakazoval vyjíždět z okresu do okresu, jak si sám rozhodne. To je opravdu velmi silný zásah do občanských práv a to je třeba velmi pečlivě promýšlet,“ apeluje.

Z celé pandemie covidu se ale společnost podle něj i něco naučila. Například pracovat online a z domova. Také technologický vývoj šel dopředu.

A bohužel jsme i zjistili, že v Česku máme epidemii psychických onemocnění u mladých lidí a dětí. „Nemyslím si, že covid byl jediný důvod. Ale určitě to urychlil,“ dodává Konvalinka.

Jak se Česko nepoučilo z pandemie? Proč vědci často prohrávají o zpětnou interpretaci pandemie? A jak se z roušek stalo politické téma? Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus, který moderuje Barbora Tachecí.

autoři: Barbora Tachecí , epo

Související