Konstantin a Metoděj předběhli dobu o tisíc let, ovšem Husa by ženy farářky vyděsily, srovnává historik
Svatí Cyril a Metoděj by dnešní sekulární české společnosti rozuměli více než Jan Hus, domnívá se historik Petr Kubín z Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. „Co se týká víry, oni vstupovali na naše území, které bylo z hlediska vyznání pole neorané,“ vykresluje.
Na Velkou Moravu přišli soluňští bratři v době, kdy zdejší společnost už christianizovaná byla, dokonce už ve druhé až třetí generaci: „Ovšem zdaleka to nebyla tak samozřejmá věc jako v 15. století. V dnešní společnosti by se asi pohybovali s větší suverenitou než Jan Hus.“
Čtěte také
Bratři byli misionáři, kteří by i návštěvu naší země v současnosti pojali jako kulturní a náboženskou misi. „Jsem přesvědčený o tom, že by měli úspěch,“ domnívá se historik.
V 9. století znamenal příchod křesťanství obrovský civilizační skok, šlo o přínos pro celou společnost. Když na Velkou Moravu Konstantin a Michael – jak znějí původní jména věrozvěstů – v roce 863 dorazili, měli už misijní zkušenosti a jako vysoce vzdělaní lidé byli dobře připraveni. Konstantin, který byl filologicky nadaný, řekl, že křesťanství budou šířit neobvyklou cestou.
„To byla troufalost, že přeložil Bibli do slovanského jazyka. A k tomu použil vlastní písmo. Řekové takto nepostupovali, oni si mysleli, že řečtina je jediný vyvolený a posvátný jazyk. A do nějakého barbarského jazyka se posvátné texty ani překládat nesměly. To byl jeho nápad, geniální nápad,“ vyzdvihuje Kubín.
Představte si někoho, že by dnes šel proti papežovi nebo církevní vrchnosti. Nedopadlo by to s ním dobře.
Petr Kubín
Když papež řekl Metodějovi, že není možné sloužit mše slovansky, Metoděj to porušil. „Představte si někoho, že by dnes šel proti papežovi nebo církevní vrchnosti. Nedopadlo by to s ním dobře.“
Čtěte také
I dnes, po více než 1100 letech, má význam si jejich misi na našem území připomínat, věří historik. Protože způsob, jakým u nás šířili křesťanství, byl zcela nový: prostřednictvím domorodého jazyka a křesťanství dávali charakter celému státu a celé společnosti.
„Oni svou dobu v křesťanství opravdu předběhli o více než tisíc let. Nadvláda takzvaných posvátných jazyků, to znamená na západě latiny, trvala až do 60. let 20. století. To je nedávno. Teprve tehdy bylo řečeno, že je také možno používat i jiné jazyky, tedy národní jazyky.“
Hus si myslel, že ženy mají menší rozum
Mistr Jan Hus byl římskokatolický kněz, středověký náboženský myslitel a vysokoškolský pedagog, reformátor i kazatel. Líbilo by se mu, že dnes jsou v církvi ženy, farářky, kazatelky?
Čtěte také
„To by ho asi určitě vyděsilo. O Husovi je známo, že si myslel, stejně jako všichni v té době, že ženy mají menší rozum než muži, a takové povolání by si pro ně nedovedl představit. Konec konců katolická církev se v tomto nezměnila. Ta si dodnes nedovede představit, že by ženy mohly zastávat úlohy farářů.“
Dění kolem mariánského sloupu v Praze by Husa nejspíš zaujalo, předpokládá Kubín. „Je známo, že byl ctitelem Panny Marie. S tímto dogmatem neměl žádné potíže. Možná že by se připojil k obnově sloupu. Byl rezolutní. A když by byl přesvědčen o tom, že to je správné, tak by šel za tím.“
Poslechněte si celé Hovory, ptá se Naděžda Hávová.
Související
-
Etnolog: Červen a květen byly tradiční měsíce lásky i magie. Církev proto přesouvala mše na večer
Co symbolizovalo stavění májů, nebo proč jsou svatojánské svátky spojeny také s erotickými rituály. Hostem je etnolog a etnograf Martin Šimša. Moderuje Markéta Ševčíková.
-
Velký exodus. Evropany pryč z církví ženou rozmanité skandály i úspory na daních
Katolická církev v Evropě přichází o stále více členů. Důvodů odchodu je určitě celá řada, církvi ale zcela jistě nepřispívají ani rozmanité skandály.
-
Zneužívání v církvích je i v Česku. Kdo má moc, je vždy v ohrožení z pokušení, myslí si premonstrát
Premonstrát Marek František Drábek často vystupuje jako obhájce obětí zneužívání v církvi. „Vůbec ale nejsem schopen přesně říct, kolik obětí v Česku doopravdy je,“ říká.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.