Česká politická scéna je občas svědkem nesmělých námluv mezi stranami, které by podle všeho měly být hlavními rivaly. ODS a hnutí ANO se definují velmi odlišně.
Policejní vyšetřování dopadlo svorně na ODS i ANO. Němečtí Zelení aneb Kdo by dobrovolně odcházel z vlády. Dvě podmínky únosné budoucnosti. I usazený uprchlík je Evropan.
Procházely jsme se po pláži u Sedmi sester. To jsou bílé křídové útesy v Kentu, ještě impozantnější než ty doverské. Byl odliv a kamarádka Veronika sbírala kamení a žoužel.
Stávka je za námi. Zaznělo při ní hodně silných slov ze strany odborářů i politiků. Teď jde ale hlavně o to, zda byla vyvrcholením nespokojenosti s vládou Petra Fialy.
Moc, nadvláda ideologie se pak projevila ve vědě, v kultuře i v politice a vybudovala totalitní režimy nejen v Evropě, ale po celém světě.
Krajně pravicové strany mají problém. Jejich členové nemají rádi muslimy ani Židy, jenže v případě konfliktů, jako je ten v Gaze, by si rádi vybrali stranu.
Chartista Jiří Gruntorád dal vládě dvě možnosti, jak ukončit jeho hladovku. Buď měl odstoupit, nebo být odvolán ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Pokud bychom měli definovat vztah českých vlád k euru, bylo by nejlepší jej pojmenovat jako koncept. Euro je skvělý „koncept“, když vláda bojuje s inflací, resp. s ČNB.
Proč se pomalu rozevírá propast mezi školami a vládou. Euro jako koncept české politiky. Konec hladovky. Co si myslí Palestinci. Moc ideologie.
