Petr Honzejk: Napumpovaného Turka střídají napumpované sliby
Zcela bez ironie se dá říci, že mimořádný krizový sněm se Motoristům povedl. Zaujal, píše se o něm. A dokonce nejen z pohledu, jak se strana postavila ke kauzám svého ultralídra Filipa Turka, rozebírá se i nově představený program.
Jestli to bude stačit na to, aby se strana, která se po počáteční euforii propadla pod pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny dostala zpět do hry, je ale otázka. Problémy jsou totiž hned dva. První se týká toho, zda byla motoristická sebereflexe dostatečná, druhá zda jsou realistická jimi nabízená řešení.
Čtěte také
Postupně: předseda Motoristů Petr Macinka si chytře zajistil pozornost překvapivým projevem. Zatímco leckdo očekával, že bude obviňovat z propadu motostrany kde koho, hlavně nepřátelská média, Macinka mluvil o tom, že strana nevzkvétá, nikoli proto, že by všude kolem byli nepřátelé, ale že si za to můžou Motoristé sami tím, že vyrábějí nejrůznější kauzy.
Čímž měl na mysli hlavně jízdu Filipa Turka po české dálnici rychlostí přes 200 kilometrů v hodině, kterou se sám chlubil a pak o ní dětským způsobem lhal, že se odehrála v Německu. Prostě proběhlo cosi jako sebereflexe, která je nutnou podmínkou změny.
Potud dobře. Ovšem závodění na dálnici v plném provozu není jediným problémem Filipa Turka. Má na krku kromě záliby v nacistických relikviích a pozdravech také směšnou historku s tím, jak to bylo s jeho závodnickou kariérou, tedy, že dokázal porážet jen děti a amatéry.
A dokonale nesměšnou kauzu s obviněním, že před lety tloukl a ponižoval svou partnerku. Ani jednoho si Motoristé jakoby nevšímají s tím, že Turkovi „věří”. Což je sice od straníků hezké, ale otázkou je, co Turkovi ještě uvěří voliči.
Nadsamec české politiky
Čtěte také
Hlavní problém Motoristů je totiž v tom, že na Turka vsadili úplně všechno. Představili ho jako nadsamce české politiky, který se ale v očích veřejnosti ve finále zobrazil jako směšný, dětsky se vymlouvající zbabělec s násilnickými sklony. Nyní se samozřejmě Motoristé už Turka nemůžou zbavit, jinou osobnost nemají. A tak musí pokračovat v započatém omylu, a doufat že se jim to nějak podaří uhrát, což je věru nezáviděníhodná pozice.
Předseda Petr Macinka na to jde poměrně chytře a pokouší se chybu s pokusem o vytvoření kultu osobnosti Filipa Turka přetlouct čerstvou nabídkou programu. Chytré je to zejména proto, že kromě očekávatelného brblání proti zelené politice Evropské unie, společné evropské měně, školní inkluzi, hodnotové mezinárodní politice a tak dále obsahuje lákavou nabídku pro pravicové voliče. Tedy škrty v dotacích, propouštění úředníků, omezení regulací, celkově zmenšení státu a jako vrchol vyrovnaný rozpočet do čtyř let. Zacílení je zjevně na nespokojené voliče koalice Spolu.
Jenže bližší pohled vzbuzuje pochybnosti větší než malé. Když se podíváme na to nejambicióznější – tedy vyrovnání rozpočtu. Motoristé přišli s tabulkou, podle které vědí, jak ušetřit ročně 180 miliard. Vzhledem k tomu, že letošní schodek je 240 miliard, stále jim tam nějakých 60 miliard hapruje.
Čtěte také
Navíc jde o hodně kreativní výkon, protože například slibují škrty 26 miliard na dotacích pro – jak říkají – politické neziskovky, když přitom celkové dotace neziskovým organizacím, včetně třeba fotbalové asociace, kterou by z politického působení asi nikdo moc nepodezíral, činí pouhých 16 miliard.
Napumpované sliby
A to nemluvíme o tom, že současně slibují zlevnění paliv, což se těžko dá udělat jinak než snížením spotřební daně, což by znamenalo významné minus pro rozpočet. Prostě rozpočtově se Motoristé dostali do oblasti hausnumerismu. Když tohle přemýšlivý a kritický pravicový volič vidí, musí se chytat za hlavu a říkat si, jak to asi vypadá v jiných programových částech.
Zatímco dříve Motoristé sázeli na napumpovaného Turka, nyní v krizi sázejí na napumpované sliby. Turek už v očích voličů splaskl a je dost pravděpodobné, že sliby ho budou vzhledem k výše uvedenému následovat.
Motoristům se samozřejmě pořád může povést proniknout do Sněmovny třeba tak, že uprosí Roberta Šlachtu, kterého nedávno fanfarónsky odkopli, aby kandidoval společně s nimi. Což by byla sice nejtrapnější skeč české předvolební politiky, ale fungovat by to mohlo. Ovšem že by nakonec předběhli v počtu mandátů ODS, což byl původní napumpovaný cíl Petra Macinky, na to to tedy ani po krizovém sněmu opravdu nevypadá.
Autor je komentátor Hospodářských novin
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
