Luboš Kreč: Jak titáni řeší, jak zůstat titány

Jak tábor Donalda Trumpa, tak mýtické bruselské elity by Microsoft, Metu či Alphabet nejraději rozdělily. Zároveň se s nástupem umělé inteligence jejich byznys zásadně zrychlil. A tak se kolosy zkouší přizpůsobovat třeba tím, jak nakupují menší firmy a startupy.

Čtěte také

Startupový „úspěch za noc“? Jenže mu předcházelo deset let dřiny, přiznává podnikatel a mentor Petr Kováčik

Ve světě startupů bylo po mnoho let naprosto standardní strategií budovat firmu s vidinou takzvaného exitu – tedy že ji časem koupí některý z velkých hráčů, ideálně těch úplně největších a nejbohatších. Pro zakladatele startupů to byla cesta, jak přijít k penězům a rozjet něco dalšího, pro koncerny zase přísun nové a mladé krve. A také způsob, jak včas eliminovat potenciální konkurenci.

Ovšem s tím, jak sílil politický i byrokratický odpor proti vlivu globálních technologických firem, se komplikovaly i jejich nákupy. Microsoft kvůli odporu úřadů po celém světě málem neovládl herní studio Activision Blizzard, americký softwarový obr Adobe nakonec vzdal snahu získat startup Figma právě kvůli antimonopolním výhradám.

A když náhodou nezacláněli úředníci, hodí si mezi sebe vidle kvůli napjatým vztahům technologičtí titáni sami – například když OpenAI, tvůrce ChatuGPT, chtělo pohltit vývojářský startup Windsurf, jenže proti se postavil Microsoft, který je klíčovým investorem v OpenAI…

Jak z toho ven?

Jak se vyhnout kritickým pohledům úředníků, politiků, konkurentů či investorů? Jak být dost rychlý, aby oni nestihli reagovat a zároveň se ani nezpomalila firemní dynamika?

Řešení už má i název, byť je tradičně anglický, acqui-hiring. Je to složenina dvou slov: acquisition, tedy akvizice, nákup firmy, a hiring, nábor lidí. Volně přeloženo – nákup firmy kvůli jejím lidem, nikoli kvůli jejímu produktu či značce.

Je to poměrně zavedená praxe, která ale v posledních pár letech hlavně s boomem umělé inteligence dostala úplně nový náboj. V podstatě se dá říct, že nadnárodní skupiny se naučily, jak vycucnout nadějné startupy, vysát je zevnitř.

Čtěte také

Špičkový vědec Mikolov opouští ČVUT, ve start-upu chce zefektivnit AI. „Je to potřeba,“ míní Koubský

Udělal to Microsoft, který takhle získal svého aktuálního šéfa AI Mustafu Suleymana – prostě ho s pár nejbližšími kolegy přitáhl k sobě, dal mu funkci, obrovské množství peněz a jeho původní firmičku Inflection AI nechal napospas osudu.

Čerstvě totéž učinil Google se zmíněným studiem Windsurf, na které mělo neúspěšný zálusk OpenAI. Největší vyhledávač světa, respektive jeho mateřská společnost Alphabet prostě učinila zakladatelům Windsurfu nabídku, která se neodmítá, takže už jsou jejími zaměstnanci a podílí se na vylepšování její umělé inteligence Gemini. Mark Zuckerberg, zakladatel Facebooku tuto praxi v posledních měsících a letech také opakovaně nasadil, třeba k získání špičkových lidí z projektu Scale AI.

Luboš Kreč, CzechCrunch|foto:Luboš Kreč, CzechCrunch

Jelikož nástup umělé inteligence svět technologického byznysu dramaticky zrychlil, bylo potřeba zrychlit i to, jak mohou oboroví titáni zůstat titány. A zdlouhavé procesy ani vysvětlování dílčích kroků regulátorům nebyly a nejsou řešením. Zato miliardy dolarů vyložené na stůl jsou to, co se v době válek o umělou inteligenci počítá. Protože na moc jiných věcí ani ty elitní mozky, alespoň tedy u nás na Západě, neslyší.

Autor je zástupce šéfredaktora serveru CzechCrunch