Špičkový vědec Mikolov opouští ČVUT, ve start-upu chce zefektivnit AI. „Je to potřeba,“ míní Koubský

Mikolov svůj odchod zdůvodnil zejména tím, že se mu za pět let na vysoké škole nepodařilo získat dost grantových peněz na financování svého výzkumného týmu.

Profesor Vladimír Mařík z Českého institutu informatiky a kybernetiky (CIIRC) už pro časopis Wired řekl, že hodnocení Mikolovových grantových přihlášek bylo amatérské, nekvalifikované a že o grantech nerozhodují odborníci, ale úředníci. A doporučil, aby se celý grantový systém změnil.

Tomáš Mikolov

Tomáš Mikolov uplynulých pět let působil v českém institutu informatiky a kybernetiky, kde se zabýval algoritmy používanými k učení neuronových sítí. Předtím pracoval pro Google nebo Facebook.

V roce 2013 byl spoluautorem důležité vědecké práce, která výrazně přispěla k pokroku v automatickém zpracovávání řeči. Jeho algoritmus word2vec je jedním ze základů dnešního fungování generativní umělé inteligence a jazykových modelů.

„Pokud jde o takové instituce, jako jsou Grantová agentura (GAČR) a Technologická agentura (TAČR), tak tam, myslím, neměl profesor Mařík pravdu v tom, že to neposuzují odborníci. Posuzují. On sám je konec konců velmi pravděpodobně také jedním z posuzovatelů pro některou z těchto agentur,“ míní Koubský.

Dodává, že zatím nejsou známy žádné podrobnosti ohledně toho, o jaké granty Mikolov žádal, u jaké instituce a tak dále.

„Bylo by pěkné, kdyby tahle debata, která začíná být napjatá, byla trochu věcnější a konkrétnější ze všech stran. Kdyby se k tomu třeba ozval někdo z druhé strany, kdo ty žádosti vyhodnocoval a tak dále. Takhle z toho vzniká zbytečně mnoho hořkosti,“ myslí si vědecký redaktor a zdůrazňuje:

„Je škoda, že člověk formátu Tomáše Mikolova nemá okolo sebe spolupracovníky, kteří by formality kolem grantů dokázali hladce vyřídit.“

Příprava grantů

Koubský vysvětluje, že v české vědecké komunitě je příprava grantů týmová práce, která se ale neobejde bez účasti vedoucích týmů a špičkových vědců, kteří musí část svého času trávit přípravou a promýšlením přihlášek.

„Je to součást jejich práce. Můžeme si povídat o tom, že to není dobře, že takhle by to nastaveno být nemělo, ale je to realita akademického světa,“ konstatuje.

Čtěte také

Na cestě za inteligentní umělou inteligencí zatím spíš víme, co nefunguje, uvažuje IT expert Tomáš Mikolov

Mikolov letos v březnu spoluzaložil startup BottleCup AI, který má vyvíjet techniky k zefektivnění současných velkých jazykových modelů. Pokud by se s výzkumem přesunul do soukromé sféry, typ výzkumu se pravděpodobně trochu změní, hodnotí Koubský.

„Nicméně drtivá část výzkumu umělé inteligence se dnes dělá mimo akademickou půdu právě ve firmách, ať to jsou velké firmy, jako je Google, Meta, OpenAI a podobně, anebo malé start-upy, které se zaměřují na dílčí problematiku. Jako je ten, o kterém tady mluvíme,“ říká.  

„Zefektivnění běhu jazykových modelů je velké téma, na které se zaměřuje spousta firem, protože to je zřetelně úzké místo – ostatně BottleCap, název firmy, to zcela jasně naznačuje. To je, co dnes umělá inteligence potřebuje: aby její algoritmy běhaly rychleji a s menší spotřebou výpočetních prostředků. Čili je to zajímavý a důležitý úkol. A člověk formátu Tomáše Mikolova se tam bez pochyby dobře uplatní.“

Jak probíhá stavba prvního českého kvantového počítače? Kdo bude novým majitelem sociální sítě X? Poslechněte si celý díl pořadu Online Plus z audia v úvodu článku.