V debatě o státním rozpočtu pomalu krystalizuje jedna zásadní otázka, na kterou ještě musí jeho autor a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) srozumitelně odpovědět.
Debata, která to může rozseknout. V noci na úterý se ve Filadelfii poprvé a zřejmě i naposledy na stejném pódiu objeví Kamala Harrisová a Donald Trump.
Chvíli to vypadalo, že jediným pozitivním efektem loňského útoku Hamásu je konec vnitropolitického rozvratu v Izraeli. Zdá se, že to byl omyl.
Když zhruba rok po konci mise hlavy státu Miloš Zeman náhle vzkázal národu, že neodejde z politiky, moc to nerezonovalo. Spíš si toho, upřímně řečeno, málokdo všiml.
O co míň máme charismatických politiků, o to častěji o ně zakopáváme. Jejich předchůdci mívali aspoň potřebu se vymlouvat, když se ukázalo, že patří k tzv. mnohoobročníkům.
Sběratele funkcí čeká úrodná sezóna. Harrisová a Trump se chystají na klíčovou televizní debatu. Válka v Gaze přebila ústavní a politickou krizi v Izraeli.
Tatínek byl intelektuál. Z dětství si z něj nejlíp pamatuju záda, jak seděl skloněný nad stolem, pracoval na fyzikálních výpočtech a nesměl být rušen.
Pokud se EU urychleně nevzchopí, radikálně nezmění pravidla svého fungování, čeká ji úpadek, varoval Mario Draghi.
Zřejmě dobrovolná smrt psychoterapeuta Radka Ptáčka spustila něco, čemu se říká veřejné truchlení. Sociální sítě plní moře díků za empatii vůči těm, kterým Ptáček pomáhal.
