Kolenovská: Putinův režim se přizpůsobil válce. Zastaví-li se boje na Ukrajině, otevře frontu jinde
Donald Trump a Vladimir Putin nadále jednají o mírovém plánu pro Ukrajinu. Dokument považovaný za proruský doznal po jednáních v Ženevě značných změn. „Ruský tisk si všímá toho, že se možná nejedná o aktivitu profesionální diplomacie, ale spíš o byznysovou záležitost, která hledá příležitosti pro Trumpův pověstný obchod,“ upozorňuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus Daniela Kolenovská, vedoucí Katedry ruských a východoevropských studií Univerzity Karlovy.
Nakolik se dá věřit tomu, že Rusko souhlasilo v plánu s několika ústupky, jak tvrdí Donald Trump?
Mediální výstupy Donalda Trumpa – a vlastně všechny ty informační úniky pochází právě od Donalda Trumpa – jsou jediné, co máme. Dmitrij Peskov, mluvčí Kremlu, potvrdil pouze to, že ty diskuse sledují, a odmítl se k tomu vyjádřit.
Čtěte také
Jurij Ušakov, druhý tvůrce ruské zahraniční politiky z okruhu prezidenta Putina, dokonce řekl, že se jedná v tuto chvíli o nekonstruktivním evropském plánu a že to je vlastně propadák, který se Rusku nehodí. Takže ruská reakce je různá, ale rozhodně ne vstřícná.
Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že evropská média a evropští politici se snaží podkopat snahy Spojených států o diplomatické urovnání konfliktu na Ukrajině. Jak číst to, že se nevyjadřují k žádným konkrétním bodům, ale i to, jakým způsobem se staví k iniciativě Evropy?
Já jsem se to snažila nějakým způsobem zmapovat v ruském tisku a ten je taky skoupý na informace. Uvádí jakési chronologie vývoje Trumpova plánu. Teď už o něm mluví spíš jako o schématu, se kterým se dá dál pracovat. Upozorňují na snahu Američanů najít po korupčním skandálu na Ukrajině jistotu v tom, jestli prezident Volodymyr Zelenskyj náhodou nemá kolem sebe nějaké konkurenty.
Čtěte také
Tyto nové americké plány směřují kolem Zelenského k lidem, kteří jsou spojeni s armádou a s rozvědkou. Rozvědka je spojená s jednáním v Abú Dhabí. V Miami se zase jednalo s Rustemem Umerovem, což je představitel ukrajinské armády.
A pak jsou tu takové statementy, u kterých se zastavuje opoziční tisk. Ten říká, že v tuto chvíli můžeme vidět, že Putin se Trumpa nebojí a že v podstatě dlouhodobě usiluje o oslabení sankcí. Rozhodně to ale není tento moment, kdy by se cítil nějak přinucen cokoliv podepsat. Putin podepíše jedině to, co bude velmi výhodné pro Rusko.
A také si všímají toho, že (americký ministr zahraničí) Marco Rubio není za tímto plánem nebo schématem a že tedy se nejedná o aktivitu profesionální diplomacie, ale spíš byznysovou záležitost, která hledá příležitosti pro ten Trumpův pověstný obchod nebo deal.
Oblasti anektované Ruskem
O co se v tuto chvíli ruská strana snaží? Hledá způsob, jak novou verzi odmítnout, a přitom nezískat nálepku toho, kdo odmítá mír?
Nemyslím si, že by to bylo Rusko, které se v tuto chvíli o něco snaží. Jim se daří na frontě. Blíží se zima. Ta bude pro Ukrajinu velice tvrdá – po tom, co Rusové zničili, nebo velmi úspěšně ničí energetickou infrastrukturu.
Čtěte také
Rusové si stojí za svými cíly, které jsou maximální a nezměnily se od začátku války. Ten plán, na který jaksi lehce přitakali, že by s ním souhlasili, v podstatě prosazoval čtyři oblasti za čtyři roky války jako nějakou nárazníkovou zónu. Tedy že by se Charkovská, Dněpropetrovská, Záporožská a Chersonská oblast staly územím nikoho – ovšem územím, na kterém by se platilo rublem a kde by lidé mluvili rusky. Patřilo by do budoucna zřejmě k Rusku.
Čeho si ještě ruská média všímají, tak je to rada míru vedená Trumpem, která má dozorovat na dodržování těch podmínek, které budou snad jednou dojednány. A upozorňují na to, že Trumpovi končí za tři roky funkční období a ptají se, jak to potom bude s radou míru a jak spolehlivé jsou vlastně tyto garance.
Putinský režim
Odborník na postsovětský prostor Jan Šír Českému rozhlasu řekl, že aby Rusko jednalo konstruktivně a aby rozhovory mohly někam reálně vést, tak by musely být postavené do situace, že budou jedinou možností pro Vladimira Putina, aby si uchoval moc. Dokážete si představit okolnosti, za kterých by se to mohlo stát?
V tuto chvíli rozhodně není pod tímto tlakem. Naopak si myslím, že se adaptoval na režim války. Pokud bychom dosáhli dočasného zastavení bojů na ukrajinské frontě, pak putinský režim dlouho nevydrží a dojde k válce někde jinde, k nějakému jinému útoku.
Čtěte také
Vidíme přelety nad Pobaltím, přelety dronů nad Rumunskem, nad Moldavskem. Ve chvíli, kdy Rusové ohrožovali Gruzii a celý svět je za to kritizoval, zároveň došlo k invazi na Krym a přestali jsme si všímat Gruzie. Následně jsme se všichni soustředili na Krym, a zatím začala tato velká válka. Už o Krymu tolik nemluvíme.
Myslím, že toto je modus operandi Putinova režimu a dá se čekat, že jen krátké zastavení bojů nemusí být definitivní řešení, ale spíš pauza před otevřením nějaké nové fronty.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.



