Za Trumpovým plánem pro Ukrajinu tušíme ruskou hru, říká Stromšíková. Landovský: Nic jiného nemáme

Pani Stromšíková, má Evropa sílu na to, aby zásadně ovlivnila podobu právě projednávané mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem?

Veronika Stromšíková: Určitě na to sílu má a nějakým způsobem k tomu už došlo. Byl zveřejněn plán, Evropa si ho přečetla a zjistila, že některé jeho elementy by dost podstatným způsobem na roky dopředu ovlivnily její regionální bezpečnost.

Čtěte také

Kolenovská: Putinův režim se přizpůsobil válce. Zastaví-li se boje na Ukrajině, otevře frontu jinde

Tak vstoupila do velmi intenzivního jednání se Spojenými státy, jehož klíčový moment bylo nedělní ženevské jednání. Poté se termín pro uzavření dealu posunul na neurčito a zejména obsah mírového plánu se posunul tak, aby naše největší starost s některými elementy byla akomodována.

Když to shrneme, tak tohle všechno svědčí o tom, že Evropa sílu a schopnost ovlivnit podobu mírového jednání má?

Stromšíková: Kdyby byla Evropa irelevantní, tak v sobotu americká delegace v Kyjevě naordinovala Ukrajině svou verzi plánu bez dalšího a my bychom se vůbec nedostali ke slovu, což se nestalo.

Pane Landovský, nesvědčí to o tom, navzdory tomu, co vy ve veřejném prostoru v posledních dnech říkáte, že přece jenom váha Evropy tady je, když se jí podařilo posunout původní Trumpův 28bodový plán pro Ukrajinu?

Jakub Landovský: Bohužel ne. Já bych si to moc přál, aby Evropa měla sílu a výtlak věci opravdu ovlivňovat, byť formát zůstává dva plus jedna, tedy Moskva, Kyjev a zprostředkovatelská role Spojených států.

Stalo se to nejhorší, co se mohlo stát. Rusko ten upravený plán odmítlo jako příliš málo proruský.

A to máte za jisté? Protože Donald Trump naznačil, že Rusko souhlasilo s některými změnami.

Čtěte také

Pomerantsev: Rusko uskutečňuje sen o rozdělení Západu. Pravým poraženým není Ukrajina, ale Evropa

Landovský: Ve fázi plánu odevzaného Ukrajině ho Rusko odmítlo jako příliš měkký. My si musíme uvědomit, že není klid zbraní. Válka dál běží. Fronta se neustále posouvá a Rusko má prostě tu trumfovou kartu, že když se nejedná, tak se bojuje.

Aby Evropa mohla skutečně být relevantní, tak by musela být klíčovým faktorem pro situaci na bojišti, nebo nepominutelným faktorem pro uzavření míru. Bohužel ani jedna z těch věcí neplatí, i když se o Evropě v plánu mluví, což je obzvlášť potupné.

Jsou tam věci jako umisťování evropských stíhaček v Polsku, v té původní verzi. To je absolutní nesmysl. Dále to ukazuje, že pokud se Evropa tady v tom nevzchopí, tak mír bude uzavřen v takzvaném minimálním formátu, tedy mezi Kyjevem a Moskvou za zprostředkovatelské role Spojených států.

Turbulentní týden

Paní Stromšíková, nesvědčí to o tom, že Evropa není v těchto dnech úplně rovnoceným partnerem ani pro Donalda Trumpa? Byl to on, kdo přišel se svým návrhem. Evropa o něm nevěděla.

Stromšíková: Únik původního 28bodového plánu do veřejného prostoru je lehce obestřen tajemstvím a jak sám poté potvrdil Donald Trump, není to návrh, který by byli bývali chtěli oficiálně prezentovat. Čili tam trochu tušíme nějakou ruskou hru, která využila určitého momenta a snažila se to spustit ve svůj prospěch, což se nepovedlo.

Čtěte také

Zkorumpovaná země bojující s korupcí? Obojí o Ukrajině platí, v armádě skřípají zuby, popisuje Forró

Poslední týden byl extrémně turbulentní. Ale zároveň to není model, který bychom neznali. Já za českou diplomacii musím vyjádřit velmi pevné přesvědčení, že je Evropa celou dobu naprosto nepominutelným hráčem konfliktu. Už jsme si to několikrát odzkoušeli. Včetně Spojených států, ty si také několikrát vyzkoušely, že když se pokusí něco udělat úplně samostatně, tak to úplně dobře nefunguje.

Evropa drží Ukrajinu v boji už téměř čtvrtým rokem společně se Spojenými státy. Původně to bylo v modelu „dodáváme zbraně společně a finančně podporujeme Ukrajinu společně“. V letošním roce to Ukrajina táhne celé finančně sama a od Spojených států v roce 2025 už pouze nakupujeme jejich produkty.

Čili kdyby se Evropa nedokázala patřičným způsobem vzchopit, tak se obávám, že Ukrajina by už dnes byla přinucena kapitulovat.

Pane Landovský, není relevance Evropy větší, než myslíte? I vzhledem k tomu, že dnes zajišťuje většinu vojenské pomoci pro Ukrajinu.

Landovský: Relevance Evropy může být větší, pokud bude podporovat plán Spojených států na uzavření míru. Problém Evropy je, že sama vlastní alternativní plán nemá a nemá ho od začátku války. Schovává se za prázdná tvrzení jako „budeme s Ukrajinou, dokud to bude potřeba“ nebo „pomůžeme jí tolik, kolik potřebuje“.

To byla podle vás prázdná tvrzení?

Landovský: Ano.

Čtěte také

iROZHLAS

Největším problémem plánu je velikost ukrajinské armády a odevzdání Doněcké oblasti, říká Kopečný

Pokud se nepletu, tak ještě jako velvyslanec České republiky při NATO jste taková tvrzení měl.

Landovský: Protože jsem byl součástí systému, který měl tuhle komunikační linku, to jsem musel jako velvyslanec České republiky ctít. Dnes už nemusím a můžu říkat věci, jak jsou. Když chcete vyhrát válku, tak nestačí tahle prázdná tvrzení. 

Podpora plánu Donalda Trumpa z Evropy nebyla. Byly zde výhrady k plánu, což samozřejmě povede k dalšímu pokračování války. A my si položme zásadní otázku: Má Evropa nějakou alternativu vůči vyjednanému míru?

Jediný, kdo v Evropě může něco ovlivnit, jsou lidé jako Mark Rutte (generální tajemník NATO), kteří umí s americkou administrativou mluvit přímo. Ti dokáží s kolem toho světa alespoň trochu pohnout. Myslím, že generální tajemník Severoatlantické aliance dokázal neuvěřitelné věci.

Ale není to o tom, že se Evropa postaví na zadní ve veřejném prostoru vůči plánu Donalda Trumpa na ukončení války. Bez toho, že by měla vlastní plán.

Uvědomuje si Evropa vážnost situace na svém východním křídle? Posunulo se její myšlení během válečných let? Diskutují vrchní ředitelka bezpečnostní a multilaterální sekce ministerstva zahraničí Veronika Stromšíková a bývalý velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský. Moderuje Lukáš Matoška.