Knížky z exilu, které nikdo nechce
Ještě před pětadvaceti lety patřily české knihy vydané v exilu nejen k velké vzácnosti v knihovnách – ale také k vítané kořisti celníků, kteří hledali nejen knihy, ale vůbec veškeré „emigrantské“ tiskoviny. Co se s touto literaturou děje dnes?
K nejznámějším exilovým nakladatelstvím patřila curyšská Konfrontace, kanadské ‘68 Publishers, kolínský Index nebo Křesťanská akademie v Římě. Přivézt si před rokem 1989 ze zahraničí nějakou česky tištěnou za hranicemi vydanou knížku bylo ale velmi složité, do určité míry i nebezpečné. Pro každého, kdo se o to pokusil, to v případě odhalení mohlo znamenat velké problémy. Přesto se takové knížky do Československa dovážely a nejednou se pak stávalo, že šly doslova z ruky do ruky.
Po roce 1989 se velká část produkce exilových nakladatelství objevila v Československu – pamětníci si možná vzpomenou, že v některých případech se knížky prodávaly doslova na ulicích. V následujících letech ty nejdůležitější a literárně nejhodnotnější práce, vydané předtím v exilu, vyšly v tuzemských nakladatelstvích. Skoro by se chtělo říci, že význam exilové literatury pak už jen klesal. Když se ale dnes podíváte na nabídku v českých antikvariátech, zjistíte zajímavou věc: exilová vydání některých knížek se tam pohybují i za ceny kolem tisíce korun za jednu publikaci. Takže exil opět „frčí“?
Ani zdaleka. Své by o tom mohl vyprávět třeba bývalý exilový knihkupec a nakladatel Václav Hora, který řadu let provozoval svůj obchod v západoněmeckém Frankfurtu. Ještě na počátku letošního roku měl v pronajatém skladu nedaleko od Prahy plné regály zajímavých exilových knih a časopisů. Když ho tak trochu nečekaně zastihla výpověď a hledání nových prostor, snažil se část své knihovny rozprodat. Ukázalo se, že zájem například o celé ročníky Tigridova Svědectví nebo Pelikánových Listů je minimální. „Listy alespoň hoří, jsou z dobrého papíru,“ říkal s notnou dávkou černého humoru Václav Hora, který si nedovedl vysvětlit, proč české veřejnost ztratila zájem o svou minulost.
Opravdu je dnes tak malý zájem o exilovou literaturu? V čem spočívá dnes její hodnota, má nám dnes ještě co říct? Nebo už jde jen o sběratelskou záležitost pro pár nadšenců?
Na tyto a další otázky v pořadu Historie Plus s podtitulem Knížky z exilu, které nikdo nechce, odpovídají bývalý exilový knihkupec a nakladatel Václav Hora, antikvář Jakub Cortés a historik Michal Přibáň.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
