Klára Vlasáková: Dva nové politické subjekty – má Levice Budoucnost?

Výběrově a ve zkratce: Budoucnost akcentuje tematiku bydlení (respektive nastartování výstavby obecních a družstevních bytů či zastropování nájemného), exekucí (chce se zasadit o zrušení soukromých exekutorů) nebo péče (plánuje zajistit pečujícím profesím adekvátní platové ohodnocení). Dále Budoucnost plánuje zpřísnění pravidel financování stran a vlastnictví médií a chce zdanit velký kapitál. V neposlední řadě zdůrazňuje nutnost řešit klimatickou krizi.

Čtěte také

Moderní liberální levici, jak si ji představujeme z 20. století, tu nikde nevidím, tvrdí badatel Schovánek

Levice má s Budoucností řadu důležitých programových věcí společných. Také se chce zaměřit na sociální, obecní a družstevní bydlení, regulovat trh s byty, včetně výše nájemného, a omezit spekulace s nemovitostmi a gentrifikaci českých měst. Dále hodlá podporovat dlouhodobě znevýhodněné skupiny, řešit klimatickou krizi nebo lépe ohodnotit péči.

Na rozdíl od Budoucnosti je Levice značně kritická k Evropské unii. Její zástupci na svých stránkách píšou, že jsou sice pro evropskou integraci, nechtějí ale, aby hlavní slovo v Unii měly velké korporace. Možné řešení vidí v jejím přebudování a demokratizaci.

Noví Zelení?

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Evropská města řeší, jak vrátit bydlení jeho původní význam. A Praha nic

V akcentu na životní prostředí mohou Budoucnost i Levice připomenout Zelené. Server Aktuálně.cz však v tomto ohledu cituje nově zvolenou spolupředsedkyni Magdalenu Davis, podle níž odchod některých členů, kteří později založili Budoucnost, její vlastní straně jenom prospěl. A něco podobného tvrdí také spolupředseda Michal Berg, který Zelené za tak levicové, jako je Budoucnost, nepokládá.

Při zveřejnění programu každého nového politického subjektu přichází zásadní otázka: Bude ho někdo volit? Budoucnost i Levice získaly jistou mediální pozornost, ale zásadní bude, jestli se jim podaří výrazněji zapojit do debat o tématech, v jejichž řešení se chtějí angažovat. Jako jejich první neúspěch se dá vykládat už fakt, že se spolu nedokázaly dohodnout a vznikla dvě velmi podobná uskupení.

Krize levice

Současná česká politická scéna přitom zrovna nepřetéká úspěšnými otevřeně levicovými stranami. Po posledních volbách do sněmovny v roce 2017, které přinesly debakly Zelených (tehdy s předsedou Matějem Stropnickým) i sociální demokracie, se hojně probíralo, co udělala demokratická levice špatně.

Čtěte také

Klára Vlasáková: Zpráva Oxfamu ukazuje, že jsme všichni chudí

Mluvilo se o tom, že musí zlepšit komunikaci směrem k občanům, a taky se pokusit změnit nastavení celé politické debaty – posunout ji z módu kulturních válek zpět k problémům, především sociálním, které se bezprostředně dotýkají životů jejich potenciálních voličů.

Těžko říct, co si z té kritiky politici a političky, kteří sami sebe označují za levicové, vzali, ale preference například sociální demokracie v posledních měsících nijak nestoupají, spíš naopak. Její voliči podle posledního průzkumu Medianu dál odcházejí hlavně za Andrejem Babišem a jeho hnutím ANO.

Asi nelze čekat, že se na scénu vrhnou dva nové politické subjekty a jednoznačně zazáří. Témata, která otevírají Budoucnost a Levice, nejsou samozřejmě „nová“ – jen se řadu z nich nedaří dostat do středu dění. Možná své pravděpodobné voliče neosloví a minou se s nimi. Na druhou stranum současná levicová politická perspektiva nové výrazné hlasy i novou energii nutně potřebuje. Ostatně čerství oponenti by mohli prospět také pravicové části spektra, která dnes působí skoro stejně unaveně.

Autorka je dramaturgyně a scenáristka