Pravice vs. levice? Ne, je to trojúhelník − liberalismus, konzervatismus a socialismus, vysvětluje politolog

Demonstrace neonacistů v Novém Bydžově
Demonstrace neonacistů v Novém Bydžově

Je náš současný svět ještě rozdělený na pravici a levici? Co je to extremismus a máme vlastně takovou politickou stranu i u nás? Politolog Jan Charvát v Interview Plus tvrdí, že „pravolevá škála byla vždy zjednodušující. Teď je to jen víc vidět.“ 

„Když lidé říkají, že pravice a levice už dnes nic neznamená, tak to tak úplně není pravda. Není to jen má myšlenka, ale každá politická škála je doopravdy trojúhelník, který reflektuje tři základní ideologie: liberalismus, konzervatismus a socialismus. A k nim pak extenze v podobě krajních variant,“ vysvětluje politolog Institutu politologických studií FSV UK Charvát.

My jsme si pouze zvykli, že liberálové a konzervativci spolu vytvářejí pravici, jenže v posledních zhruba deseti letech se od sebe čím dál víc vzdalují a „vlastně nabírají svou původní podobu. Až dokonce stojí proti sobě, stejně jako tomu bylo někdy v 19. století.“ 

Spolupráce mezi hlavními proudy tak nikde neměla takový efekt, že by vznikla liberálně konzervativní strana. „To prostě nejde, přestože se některé strany tak označují. Spíš tím myslí, že jsou liberální v sociální oblasti a konzervativní v ekonomické (nebo naopak). Takovým typickým příkladem je naše ODS.“

Konzervativec vs. liberál

Co se stane, když doopravdy „dojde na lámání chleba“ a jdou proti sobě? Politolog uvádí jako příklad dnes tak často diskutovanou otázku manželství pro stejnopohlavní páry.

„Liberálové tvrdí: klidně, ať se vezmou, stát nemá právo zasahovat do jejich práv. Konzervativec ale řekne: ne, pro nás je naprosto klíčovou entitou rodina. Tady se oba proudy jasně oddělí a stojí proti sobě,“ vysvětluje. Dalším stupněm je pak extremismus.

Mnoho lidí, hlavně na sociálních sítích nebo i v hospodách, označení krajní pravice vlastně nerozumí. „Proč tomu říkáme krajní pravice? Vždyť v této logice nacionální socialismus přece musí být levice. Lidé s tím prostě dlouhodobě zápasí, ale když se na ty tři ideologie podíváte, tak vás asi nepřekvapí, že extrémem socialismu je pak komunismus.“

Konzervatismus stojí na tradici, řádu a nerovnosti, tedy na konstatování, podle kterého lidé nejsou stejní a nejsou si rovni (a ani být nemají).

Když pak i tuto myšlenku dovedete do extrému, dostanete se do společnosti striktně hierarchicky uspořádané, která za jistých okolností může některé skupiny obyvatelstva označovat za méněcenné. „To běžný konzervatismus nedělá a když opět některé jejich představy dovedete do extrému, budete je tlačit dál, dostanete se k něčemu, jako je fašismus.“      

Je hnutí SPD extremistické?

Podle zprávy ministerstva vnitra za rok 2018 není hnutí SPD extremistické. „Tady ministerstvo vnitra narazilo na limity koncepce extremismu, což je moment, na který akademická obec upozorňuje už dlouho,“ tvrdí Charvát.

SPD se prostě nevejde do definice, kterou úřad vytvořil. „Co my akademici ale říct dokážeme, je to, že SPD naplňuje některé charakteristiky populismu. Jejich představa o rozdělené společnosti (my a oni… zkorumpovaná elita vs. čistý a hodný lid, který hájíme) a na druhé straně agresivní přístup, s tematikou typickou pro krajní pravici (migrace nebo Romové). Tady jde o paušální hodnocení skupiny, kterou vlastně dehumanizují.“

To jsou podle Charváta prvky, které bychom našli u všech skupin, které za extremisty, nebo za krajní pravici označujeme. Takové skupiny pak dlouhodobě a v každé společnosti škodí. Třeba proto, že vytvářejí neexistující obrazy.

Víc si o proměně extremismu politických stran nejen v Česku poslechněte v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Michael Rozsypal. 

Spustit audio

Související