Klára Notaro: Skutečný Martinik za krásnou pohlednicí
Když se řekne Martinik – to je francouzský zámořský region –, tak se mnohým lidem vybaví krásná dovolená v Karibském moři, pláže, plavání, potápění, tropická příroda, výborná kuchyně. Tato barevná pohlednice má i druhou stranu.
Martinik trápí mnoho problémů. Jsou to sociální nepokoje kvůli vysokým cenám, je to znečištění životního prostředí a válka s narkotrafikanty. Sociální nepokoje vypukly tento podzim, a to tak silně, že na mnoha místech byl vyhlášen zákaz nočního vycházení.
Francie se obává, že protesty místních obyvatel nabudou stejných rozměrů, jako v poničené Nové Kaledonii.
Drahota
Důvodem nepokojů na Martiniku je drahota. Dovážené potraviny stojí až o 40 procent víc než ve Francii. Tak velký rozdíl v cenách nelze odůvodnit pouze výdaji za dopravu.
Čtěte také
Obchod s potravinami a základními potřebami je na Martiniku v rukou čtyř společností, v jejichž čele stojí rodiny žijící na ostrově už od počátků kolonizace. Francouzi se tehdy na ostrově věnovali pěstování tabáku a cukrové třtiny, ale sami na práci na plantážích nestačili.
Proto kardinál Richelieu podpořil dovoz zotročeného obyvatelstva z Afriky. Chování Francouzů k černochům bylo ukotveno v tzv. Černém kodexu, který platil po dvě staletí.
I Napoleon, jehož hvězda vyšla za revoluce, byl pro udržení otroctví na Martiniku. A tak zde ještě dlouho fungovaly paralelně moderní Občanský zákoník i historický Černý kodex.
Čtěte také
Nedůstojné a často nelidské životní podmínky černého obyvatelstva však ani po zrušení otroctví v roce 1848 se nedaly smazat z paměti a v lidech zanechaly hořkou stopu nespravedlnosti.
Stát nyní navrhuje, že sníží cenu vybraných potravin o 20 procent, ale to rozhořčenému obyvatelstvu nestačí.
Zemědělství a znečištěná příroda
Historie znečištění přírody se váže na intenzivní zemědělství. Když na konci 19. století poptávka po cukrové třtině klesla, a kávovníky a kakaovníky zničilo vrtkavé počasí, tak se na Martiniku začaly ve velkém sázet banánovníky, rostliny původem z Asie.
Čtěte také
Monokultura banánovníků je však zranitelná a tak se plantáže po desetiletí hojně stříkaly chlordekonem, což je karcinogenní insekticid.
I když se o škodlivosti přípravku vědělo, tak na ostrovech Martiniku a Guadaloupu pro výnosnou rostlinu platila výjimka a chlordekon se používal dál. Nyní je už chlordekon zakázán i zde, ale půda je znečištěná na desítky let.
Na špatné rozhodnutí o dlouhodobém používání chlordekonu poukazuje politolog a inženýr v oboru životního prostředí Malcom Ferdinand. Říká, že finanční zájmy několika málo majitelů půdy a obchodníků s banány zničily zdraví mnoha lidí.
A pašování drog
Další věc, která sužuje Martinik je pašování drog, které se z Kolumbie dostávají do Francie zejména přes přístav ve městě Fort de France.
Čtěte také
Stát bojuje proti narkomafiím v přístavech i na širém moři. Jen loni francouzské námořní ozbrojené síly zabavily na Martiniku jedenáct tun různých drog, zejména kokainu.
Jeho přeprava a další prodej ve Francii ročně působí úmrtí mnoha překupníků, často ještě v chlapeckém věku. Nový ministr vnitra Bruno Retailleau narkotrafikantům vyhlásil nesmiřitelný boj.
Nicméně – když se řekne Martinik, každému se na tváři objeví okouzlený úsměv, jak je ten ostrov krásný.
Autorka je spisovatelka, žije v Paříži
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
