Klára Notaro: Důchodová reforma je ve Francii nezbytná
Země je zadlužená a průběžné financování důchodů je na konci s dechem, lidé se dožívají vyššího věku - nejsou výjimkou rodiny se dvěma generacemi důchodců - ženy mají méně dětí a přivádějí je na svět později. Kdo tedy bude vydělávat na důchody v budoucnosti? Imigrace není jediným řešením, přináší i své nevýhody, jako je například udržování nízkých platů.
Čtěte také
Důchodový věk ve Francii v roce 1982 snížil socialistický prezident François Mitterrand z 65 let na pouhých 60. Tato neúnosná hranice byla zvednuta na 62 let, ale kvůli zadlužení země současný prezident Emmanuel Macron prosazuje prodloužení důchodového věku na 64 let.
Protestovat proti této reformě vyrazily do ulic miliony Francouzů vedené silnými odbory, byly vyhlášeny stávky, které ochromují chod společnosti.
Kdo jsou ti, kteří tak vehementně protestují? Víc než polovina obyvatelstva si nepřeje pracovat až do 64 let. O reformu nestojí lidé, kteří začali pracovat jako velmi mladí, nebo ti, kteří zastávají těžkou fyzickou práci.
Čtěte také
O zvláštní výhody časného odchodu do důchodu nechtějí přijít zaměstnanci železnic, dopravních podniků nebo v energetice, jejichž stávky mohou zem vážně ohrozit.
V postoji vůči důchodové reformě vyniká propastný rozdíl mezi obyvateli měst a venkova, mezi lidmi s vyšším a nižším vzděláním.
Mezi lidmi, kteří pracují v kanceláři, a mezi lidmi, kteří pracují v továrnách, dílnách, restauracích.
Chtějí si ještě užít
Lidé odmítající důchodovou reformu vyčítají prezidentu Macronovi a jeho premiérce Elisabeth Borne neznalost prostředí tvrdé fyzická práce. Macronův sympatizant senátor François Patriat prohlásil, že dnes je fyzická práce daleko lehčí díky technice, například exoskeletům, které pomáhají vykonávat práci třeba stěhovákům. Tato poznámka vyvolala mezi lidem bujaré veselí, protože dosud nikdo nikdy neviděl stěhováky navlečené do exoskeletů, kterak přenášejí klavír jako pírko.
Čtěte také
Lidé se ve Francii po šedesáti letech cítí unaveni. Stěžují si na malé platy, na špatný management a na vertikální rozhodování v podnicích. Ženy jsou nespokojené, mají nízké důchody a často ještě nasluhují dobu, kterou strávily doma s dětmi.
A mladí Francouzi nechtějí pracovat do noci v restauracích, nechtějí pracovat na směny v nemocnicích za nízký plat bez možnosti kariérního postupu, nechtějí pracovat v továrnách od 6 ráno. Ve Francii je nyní mnoho oborů, o které není zájem, a které musí nabírat síly z řad imigrantů. Jakoby práce už nebyla tou nejvyšší hodnotou. Lidé si chtějí ještě užít života.
Projde reforma?
Jedním z hlavních kritérií při vyhledávání práce je, zda ji lze vykonávat z domova, bez stresu z cestování v hromadné dopravě, bez čekání v autě na ucpaných silnicích.
Čtěte také
Francouzi mají dnes jiný vztah k práci než měla předcházející generace. Dnes se už moc nepoužívá slovo workoholik. Dříve byl workoholik považován za sympatický vzor píle a pracovitosti, dnes je spíš považován za člověka, který neumí žít.
Covid pozměnil představy o ideálním zaměstnání a vidinu radostného pracovního kolektivu odnesl čas.
Nyní se uvidí, jak se Macronova vláda vypořádá s demonstracemi a se stávkami. Zda reforma s úpravami projde nebo zda od ní vláda ustoupí.
Autorka je spisovatelka, žije v Paříži
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
