Eva Svobodová: Milion lidí v ulicích – Francouzi nechtějí později do důchodu
Jestli si dnes něco Francouzi opravdu nepřejí, tak je to pracovat déle. Předsedkyně vlády Elisabeth Borne minulé úterý předložila dlouho očekávaný návrh důchodové reformy, jehož součástí je postupné zvyšování věku odchodu do důchodu až na 64 let. Podle průzkumů agentury Odoxa Backbone si zvýšení věku odchodu do důchodu nepřeje 62 % Francouzů. Emmanuel Macron se ho ale, zdá se, bude snažit prosadit za každou cenu.
Čtěte také
Když vstupoval mladý Macron do politiky, zvýšení věku odchodu do důchodu odmítal. Ještě v roce 2019 prohlašoval, že by bylo pokrytecké v situaci 9 % nezaměstnanosti zvyšovat věk odchodu do důchodu. Před druhým volebním obdobím ale najednou obrátil: je třeba aby Francouzi více pracovali. Letos se má podle prognóz dostat důchodový fond do deficitu.
Nezaměstnaností, která v zemi příliš nesklesá, netrpí ale jen mladí muži z předměstí velkých měst, jak by někteří politici rádi tvrdili. Dubnový průzkum agentury DARES ukázal, že vysokou mírou nezaměstnanosti trpí ve Francii i lidé v předdůchodovém věku. Ve věkové kategorii 50-59 let pracuje jen 80 % občanů. Po šedesátce jejich počet ještě klesá.
Čtěte také
Nechat Francouze déle pracovat tak pravděpodobně nebude zázračný lék na deficit důchodového fondu, protože už dnes se starší lidé špatně na pracovním trhu uplatňují. Macron chce v rámci reformy zvýšit minimální důchod na 1200 eur, pro řadu lidí bude přesto komplikované na něj dosáhnout, protože se jim nepodaří odpracovat potřebných 42 let.
Prezident bohatých
Reforma navíc dostatečně nezohledňuje demografické hledisko, podle kterého je mezi věkem dožití nejchudších a nejbohatších rozdíl více než deset let, a podle kterého lidé v dělnických profesích začnou být průměrně o 6 let dříve nemohoucí. O Macronovi se tak v souvislosti s reformou opět hovoří jako o prezidentu bohatých.
Čtěte také
Prezident se spolu s premiérkou Elisabeth Borne snaží předstírat, že k tomu všemu mají mandát. Že si ale ve skutečnosti velká část Francouzů reformu nikdy příliš nepřála, prezidentovi a premiérce nakonec připomíná fakt, že v parlamentních volbách nezískali většinu v Národním shromáždění a musí se tak spoléhat na podporu Republikánů.
Ve svém inauguračním projevu premiérka Elisabeth Borne na jaře tvrdila, že zvýšení věku odchodu do důchodu není „totem“ – tedy něco na čem bude lpět za každou cenu. Opak se zdá být pravdou. Alternativním řešením deficitu by bylo zbrzdit valorizaci důchodů, což se vzhledem nízké kupní síly seniorů nezdá být dobrý nápad, nebo zvýšit daňové odvody. To Macron jednoznačně odmítá navzdory postojům části svých voličů.
Raději více přispět a jít dříve do důchodu
Stereotyp o líných Francouzích, kteří nechápou vážnost situace totiž nabourává výzkum agentury IFOP, který položil respondentům jednoduchou otázku. „Byl byste vy osobně ochoten přispět více, abyste se vyhnul pozdějšímu odchodu do důchodu?“ Nadpoloviční většina odpověděla ano. Podporu má tento postoj hlavně mezi voliči Republikánů a Macronovo uskupení Renezance. Macron svým technokratickým způsobem vládnutí riskuje jen další prohlubování nedůvěry v politiku.
Francouzský důchodový systém má ve skříni několik kostlivců. Jedním z nich jsou i zvláštní privilegia pro zaměstnance některých státních podniků. Francouzi se ale celkem intuitivně během poslední desetiletí naučili jakoukoliv reformu blokovat. Sdílí obavu, že nakonec nikdy nic dobrého nepřinese.
Macron spolu s premiérkou Elisabeth Borne, kteří se už několik měsíců snaží občany přesvědčit, že jediným řešením je „více pracovat,“ to tak bude mít u prosazování jakéhokoliv řešení složité.
Autorka je politoložka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
