Adam Černý: Francouzské odbory chystají matku všech bitev
Francii v příštích dnech a týdnech čeká ostrý sociální střet, protože odbory slibují postavit se všemi silami proti vládní reformě důchodového systému. Téma penzijní reformy se ve Francii vynořuje pravidelně jako přízrak mobilizující a zároveň dělící značnou část společnosti. Důvodem je stav důchodového systému, který je kvůli své chronické finanční nerovnováze dlouhodobě neudržitelný.
Na tuto nerovnováhu bylo a stále ještě je zaděláno jeho komplikovaností, skládá se například z více než čtyřicítky kategorií.
Čtěte také
Mezi nimi vynikají penze zaměstnanců států a veřejného sektoru, a zvláště jejich důchody jsou ve srovnání s jinými evropskými zeměmi velkorysejší, protože představují polovinu a někdy až tři čtvrtiny mzdy z doby odchodu do penze, tedy poměr, který je například v Česku výrazně nižší.
Takový systém zahrnující rovněž odchody do důchodu už v 60 letech a v některých případech i ještě dříve představuje hodnotu, kterou jsou odborové centrály odhodlány hájit i hodně radikálními prostředky. Proto lze očekávat, že proti nynějšímu reformnímu návrhu, který představila premiérka Elisabeth Borneová, budou organizovány masové protesty, z nichž první je ohlášen na čtvrtek 19. ledna.
Kolik váží síla odporu
Odboj odborů je pochopitelný, protože spor o důchody je jedním z několika témat, kterými dokážou mobilizovat zvláště zaměstnance státního a veřejného sektoru a na němž mohou dokázat svůj význam navzdory jejich postupně upadajícímu vlivu a úbytku členstva.
Čtěte také
Své argumenty má i vláda, a ty základní se opakují již nejméně po čtyři desítky let. Hlavním je finanční neudržitelnost patrná z chronické zadluženosti důchodového systému, která se stále prohlubuje. V průběžně financovaném systému se před dvaceti lety na jednoho důchodce obrazně řečeno skládali dva zaměstnanci, a pokud se systém nezmění, tak v roce 2030 poklesne tento poměr 1,6 ku 1.
Reformní návrh nynější vlády je již šestý či sedmý pokus za poslední čtvrtstoletí a ve srovnání s jinými evropskými důchodovými systémy není ani nepříliš radikální. Přesto odpor proti změnám dokázal jako například na počátku prezidentství Jacquese Chiraca paralyzovat zemi na dlouhé týdny a vlna odporu se rovněž zvedla, když se změnou důchodového systému jako se splněním jednoho ze svých předvolebních slibů přišel Emmanuel Macron v roce 2019.
Nyní je jeho premiérka Elisabeth Borneová v obtížnější situaci, protože se v Národním shromáždění po loňských volbách nemůže opřít o poslaneckou většinu.
Za situace, kdy reformu odmítá jak krajní levice v čele s hnutím Nesehnutá Francie, tak populistická pravice Marine Le Penové a její Národní sdružení, je jedinou nadějí vlády podpora šedesátky zákonodárců klasické pravice, která měla reformu důchodů rovněž ve svém předvolebním programu. Ve Francii však v těchto sporech pouhé parlamentní počty nestačí. Minulé čtyři dekády ukázaly, že přinejmenším stejně váží síla odporu, kterou jsou schopny mobilizovat a udržet odbory slibující na příští týdny „matku všech bitev“.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
