Ivan Štern: Jaderný obrat Ursuly von der Leyenové
Nedaleko Paříže na setkání zhruba 40 zemí provozujících jaderné elektrárny si předsedkyně Evropské komise posypala hlavu popelem, když prohlásila, že odklon od jaderné energetiky byl strategickou chybou. Hrozba energetické krize, vyvolaná válkou na Blízkém Východě a valící se na Evropu, byla nepochybným hybatelem.
Sotva se Evropa vypořádala s předchozí energetickou krizí, jíž vévodila válka na Ukrajině, přichází další, způsobená mimo jiné trvající závislostí evropské energetiky na fosilních palivech.
Strategická chyba
Činitelem zmíněné strategické chyby byla sama Ursula von der Leyenová ještě jako spolková ministryně vlády Angely Merkelové. Tehdy, v roce 2011 obě dámy vystrašené havárií jaderné elektrárny v japonské Fukušimě, způsobené zemětřesením a následnou vlnou tsunami, tlačily ve spolupráci s místními Zelenými na dohledné ukončení provozu jaderných elektráren v Německu.
Čtěte také
Vedl je k tomu nezměrný optimismus, sázející na alternativní energetiku ze slunce a větru. Podle jejich představ měla za pár let plnohodnotně nahradit nejen energetiku závislou na fosilních palivech, ale i energetiku jadernou.
Stačilo, aby v roce 2021 zelenému optimismu navzdory svítilo málo slunce a vítr foukal ledabyle, a Německo muselo energii nakupovat v sousedních státech. Rozpohybovalo tak na burze její cenu do výší, které vzápětí korunovala válka na Ukrajině. Neštěstí bylo hotovo.
Přílišný optimismus?
Nebyla to jen kverulující Francie, která energetickou potřebu sytí z 80 procent z jádra, ale i země střední Evropy, tradičně nedůvěřivé k novotám, jakmile přicházejí zvenku. Společně v Unii prosadily, že energie z jádra je energií z hlediska uhlíkové stopy energií košer.
Válka na Blízkém Východě a energetická hrozba z ní vzcházející znovu ukázala, jak je Evropa navzdory zelenému optimismu stále závislá na fosilních palivech, a tím i vydíratelná, zatímco sázka na jadernou energetiku, jak uvedla sama von der Leyenová, v sobě obsahuje značnou dávku nezávislosti.
Před přílišným jaderným optimismem, jak velí jejich tradice, varují Rakušané. Tvrdí, že díky oteplování klimatu roste i teplota řek, které pak, jak poznala minulé léto Francie anebo Švýcarsko, nejsou s to účinně chladit reaktory, a že dodnes není spolehlivě vyřešeno, kam s jaderným odpadem. Jim se to sýčkuje, poznamenal by poučený Čech. Mají dostatek energie z hojných vodních toků.
Země svolané prezidentem Macronem se utěšovaly, že věc vyřeší nejen provozně, ale i finančně méně náročné malé modulární reaktory. Je to ale jako s Yettim. Všichni o něm mluví, nikdo ho ale ještě pořádně neviděl. V případě minireaktorů jsou totiž zatím jen na rýsovacím prknu projektanta.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
