Když se včela kontaminuje pesticidy z řepky, raději zemře mimo úl, říká včelař Uváčik

Augustin Uváčik, odborníka na chov včel a učitel včelařství
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Augustin Uváčik, odborníka na chov včel a učitel včelařství
0:00
/
0:00

Med, který se produkuje na městských střechách, je podle včelaře kvalitnější než venkovský. Augustin Uváčik je nejen velkým propagátorem střešního včelařství, odborná veřejnost ho navíc považuje za nejvýznamnějšího střešního včelaře ve světě.

„Je to dáno tím, že zemědělská činnost mimo město je velmi intenzivní,“ vysvětluje svůj předpoklad a dodává:

„Například na neustále zmiňovanou řepku, ale týká se to i kukuřice a dalších plodin, se dnes používají postřiky proti plevelům nebo proti broukům. Jsou to látky, které vůbec do přírody nepatří a včely je velmi dobře detekují. Na takové rostliny buď vůbec neletí a pokud se včela už kontaminuje, raději zemře mimo úl.“

Jak omezit herbicidy? Plevel pomůžou najít satelity nebo drony

Starý farmář s iPadem

Španělští vědci zmapovali, kde se v úrodě pšenice šíří planý oves jalový, jeden z nejagresivnějších plevelů na světě. Věděli, že nové rostlinky plevele se objevují vždy vedle původních. Hledali je s pomocí satelitů nebo dronů. Signál GPS v zemědělských strojích pak umožnil postříkat pole herbicidy jen tam, kde to bylo třeba.

Banky i filharmonie

Střešní včelařství není v Čechách novodobým trendem. V minulosti to byly instituce, například banky, které si včely chovaly ze symbolických důvodů. I dnes je možné najít včelstva na střechách některých firem.

„Většinou to mají jako své PR, jakýsi verbuňk. Mnohdy si také uvědomují ochranu přírody. Banky je mají symbolicky podle dřívějších kampeliček, kde byla včela obrazem klienta ve smyslu ‚budeš pracovat, nosit nám peníze a všichni budeme prosperovat‘. V dolní části Václavského náměstí je každý pátý dům označený motivem včely,“ říká Uváčik a poznamenává, že k budově pražské filharmonie patří taktéž včely historicky, jejich motivy se objevují na vitrážích a sochách.

První úl jen na pár hodin

Začátky ve světě uznávaného střešního včelaře jsou spojené s dětskými zážitky. „Včely byly hodně zlé a všichni jsme se jich báli. Ale mě to i přesto strašně zajímalo,“ vzpomíná na včelstvo, které jeho dědeček choval na Slovensku.

Pesticidy decimují včely a vytvářejí toxickou krajinu. Zákaz neonikotinoidů je první krok, říká analytik

Včely se zabydlely ve Východočeském muzeu v Pardubicích

V Evropě ubývá včel a na vině jsou pesticidy. Členské státy Evropské unie proto koncem dubna odhlasovaly zákaz látek ze skupiny neonikotinoidů, které se podle všeho zásadně podepsaly na masivním úhynu včel. Česko ale bylo proti, za zmíněné pesticidy prý není adekvátní náhrada, hlavně při pěstování cukrové řepy.

„První osvícení, jak tomu říkám, přišlo, když mi bylo 12 let. Tehdy jsem na jižní Moravě v meruňkovém sadě nad sebou uslyšel zvuk motoru. Když jsem se podíval, uviděl jsem létající talíř. Byl to roj,“ vypráví. Včelstvo třikrát zakroužilo nad jeho hlavou a usadilo se na stromě. Budoucí včelař si pak přinesl z půdy úl a založil si chov. Ale jen na pár hodin.

„Můj první roj mi hned odlétl. Později jsme zjistil, že to byly včely, které migrují s neoplozenou matkou, tedy takzvaný druhoroj. O ten snadno přijdete,“ vysvětluje. Do týdne si Uváčik pořídil další od včelaře. Něž se dostal na oborovou školu v Nasavrkách, měl už patnáct úlů.

Poslechněte si celé Hovory s hostem Augustinem Uváčikem a zjistíte mimo jiné, jak výzkum včel pomáhá rozvoji komunikačních technologií, včetně GPS a zavádění autonomních automobilů.

Spustit audio
autoři: Tatiana Čabáková, Kateřina Tesařová|zdroj: Český rozhlas

Související