V Evropě ubývá včel a na vině jsou pesticidy. Členské státy Evropské unie proto koncem dubna odhlasovaly zákaz látek ze skupiny neonikotinoidů, které se podle všeho zásadně podepsaly na masivním úhynu včel. Česko ale bylo proti, za zmíněné pesticidy prý není adekvátní náhrada, hlavně při pěstování cukrové řepy.
„Nemyslím si, že zákaz českému zemědělství uškodí, ale zkomplikuje ho, protože budeme muset hledat nová a lepší řešení,“ tvrdí Vojtěch Kotecký, analytik centra Glopolis. Plošný zákaz neonikotinoidů byl podle něho nutný s ohledem na způsob jejich použití a fungování.
Ptačí populace v celé Francii se za posledních 15 let zmenšily zhruba o třetinu, tvrdí vědci. Vyplývá to z několika studií – jedné celostátní a několika dalších regionálních.
Neprovádí se s nimi totiž plošné postřiky, ale často se používají k moření osiva před setím. „Látka prostupuje celou rostlinou a vytváříme tím toxickou krajinu, místo abychom používali cílené dávky tam, kde se objeví škůdci. Většina pesticidu se navíc ukládá v půdě a toxickým se stává i okolní plevel,“ upozorňuje.
O škodlivosti neonikotinoidů prý existuje velké množství dat, tvrdí Kotecký. Kolapsy kolonií včel odpovídají místům, kde byly tyto pesticidy používány. Kotecký připomíná, že před pěti lety došlo k provizornímu omezení používání neonikotinoidů u kvetoucích rostlin. Nyní se ale ukázalo, že problémy jsou ještě vážnější, než se čekalo.
Zákaz neonikotinoidů problém katastrofálního úbytku včel nevyřeší, je to jen jedna z příčin. Krajina postupně přestává kvést, mizí staré sady a květnaté louky. Na tom musíme začít pracovat.
Vojtěch Kotecký
„V naší krajině včely a jiný užitečný hmyz potřebujeme, i když to bude v některých odvětvích znamenat komplikaci. Budeme muset změnit způsob pěstování, který jsme používali v posledních dvaceti letech – neonikotinoidy nejsou nic tradičního,“ podotýká.
Podle Vladimíra Píchy ze Zemědělského svazu ČR ale zákaz neonikotinoidů nic neřeší, ani nezastaví úbytek včel. Naopak se začnou používat starší a překonané prostředky na bázi organofosfátů, které škodí hmyzu i obratlovcům. A u nově vyvinutých látek zase není jasné, jaké budou mít vedlejší vlivy.
Zmiňované omezení používání pesticidů u kvetoucích rostlin prý nijak nezpomalilo úbytek hmyzu, ale zvýšilo náklady. „U řepky to znamenalo ztrátu přibližně milionu tun, kterou Evropa potřebuje a musela ji dovézt odjinud,“ upozorňuje Pícha.
Plošný zákaz nic nevyřeší, rozumná aplikace ano. Tedy takové dávky pesticidů, které pokud možno nezpůsobí žádné škody na přírodě. A naši zemědělci je používají na relativně bezpečné úrovni.
Vladimír Pícha
Připouští, že řepky se v Česku pěstuje relativně hodně, ale méně než obilí nebo kukuřice. „Řepky by mohlo být méně, ale co místo ní? Zemědělci by rádi měli pestřejší skladbu plodin, ale musí pro ně mít odbyt. S neonikotinoidy souvisí také cukrová řepa, a pokud přestaneme mořit osivo, hrozí, že budeme snižovat výměru,“ zdůrazňuje.
Proč se ale proti zákazu neonikotinoidů nepostavily i další státy pěstující cukrovou řepu? „Tamní zemědělci to také cítí jako problém, ale pěstitelé tam dostanou náhradu. Je naše společnost ochotná platit zemědělcům za to, že budou mít další omezení?“ ptá se Pícha.
Ptačí populace v celé Francii se za posledních 15 let zmenšily zhruba o třetinu, tvrdí vědci. Vyplývá to z několika studií – jedné celostátní a několika dalších reg...
Jsou naše obavy z pesticidů na místě? A potřebuje dnešní zemědělství pomoc v podobě různých přípravků, které bojují proti mnoha druhům škodlivých faktorů? Hostem Ma...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
