Pesticidy decimují včely a vytvářejí toxickou krajinu. Zákaz neonikotinoidů je první krok, říká analytik

2. květen 2018

V Evropě ubývá včel a na vině jsou pesticidy. Členské státy Evropské unie proto koncem dubna odhlasovaly zákaz látek ze skupiny neonikotinoidů, které se podle všeho zásadně podepsaly na masivním úhynu včel. Česko ale bylo proti, za zmíněné pesticidy prý není adekvátní náhrada, hlavně při pěstování cukrové řepy.

„Nemyslím si, že zákaz českému zemědělství uškodí, ale zkomplikuje ho, protože budeme muset hledat nová a lepší řešení,“ tvrdí Vojtěch Kotecký, analytik centra Glopolis. Plošný zákaz neonikotinoidů byl podle něho nutný s ohledem na způsob jejich použití a fungování.

Neprovádí se s nimi totiž plošné postřiky, ale často se používají k moření osiva před setím. „Látka prostupuje celou rostlinou a vytváříme tím toxickou krajinu, místo abychom používali cílené dávky tam, kde se objeví škůdci. Většina pesticidu se navíc ukládá v půdě a toxickým se stává i okolní plevel,“ upozorňuje.

O škodlivosti neonikotinoidů prý existuje velké množství dat, tvrdí Kotecký. Kolapsy kolonií včel odpovídají místům, kde byly tyto pesticidy používány. Kotecký připomíná, že před pěti lety došlo k provizornímu omezení používání neonikotinoidů u kvetoucích rostlin. Nyní se ale ukázalo, že problémy jsou ještě vážnější, než se čekalo.

Zákaz neonikotinoidů problém katastrofálního úbytku včel nevyřeší, je to jen jedna z příčin. Krajina postupně přestává kvést, mizí staré sady a květnaté louky. Na tom musíme začít pracovat.
Vojtěch Kotecký

„V naší krajině včely a jiný užitečný hmyz potřebujeme, i když to bude v některých odvětvích znamenat komplikaci. Budeme muset změnit způsob pěstování, který jsme používali v posledních dvaceti letech – neonikotinoidy nejsou nic tradičního,“ podotýká.

Kompenzace zemědělcům?

Podle Vladimíra Píchy ze Zemědělského svazu ČR ale zákaz neonikotinoidů nic neřeší, ani nezastaví úbytek včel. Naopak se začnou používat starší a překonané prostředky na bázi organofosfátů, které škodí hmyzu i obratlovcům. A u nově vyvinutých látek zase není jasné, jaké budou mít vedlejší vlivy.

Zmiňované omezení používání pesticidů u kvetoucích rostlin prý nijak nezpomalilo úbytek hmyzu, ale zvýšilo náklady. „U řepky to znamenalo ztrátu přibližně milionu tun, kterou Evropa potřebuje a musela ji dovézt odjinud,“ upozorňuje Pícha.

Plošný zákaz nic nevyřeší, rozumná aplikace ano. Tedy takové dávky pesticidů, které pokud možno nezpůsobí žádné škody na přírodě. A naši zemědělci je používají na relativně bezpečné úrovni.
Vladimír Pícha

Připouští, že řepky se v Česku pěstuje relativně hodně, ale méně než obilí nebo kukuřice. „Řepky by mohlo být méně, ale co místo ní? Zemědělci by rádi měli pestřejší skladbu plodin, ale musí pro ně mít odbyt. S neonikotinoidy souvisí také cukrová řepa, a pokud přestaneme mořit osivo, hrozí, že budeme snižovat výměru,“ zdůrazňuje.

Proč se ale proti zákazu neonikotinoidů nepostavily i další státy pěstující cukrovou řepu? „Tamní zemědělci to také cítí jako problém, ale pěstitelé tam dostanou náhradu. Je naše společnost ochotná platit zemědělcům za to, že budou mít další omezení?“ ptá se Pícha.

autoři: Veronika Sedláčková , ert

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.