Antimonopolní úřad potřebuje reformu, systém je pomalý, tvrdí právník. Šéf úřadu: Tato změna není dobrá

Pane Mlsno, proč nepovažujete za problém, že se odkládá reforma vašeho úřadu?

Petr Mlsna: Už několik let konstatuji, že ta novela je nedopracovaná a nezaručuje, že skutečně dojde k zrychlení přezkumu veřejných zakázek. Hlavně reforma začíná od konce a řeší až přezkum Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Neřeší ale to, co předchází veřejnému zadávání.

Čtěte také

iROZHLAS

Reforma antimonopolního úřadu se zasekla na vládě, je k ní 110 připomínek. Resort ji plánuje upravit

To znamená pomoc drobným zadavatelům zrychlit plánování některých velkých investičních akcí. Důležité je říct, že ročně se zadává zhruba 16 000 zakázek a na úřadě z nich skončí jedno procento. Devadesát devět procent zakázek se tedy v Česku odehraje na úrovni zadavatelů a dodavatelů, takže tu řešíme zcela marginální záležitost.

Pane Bonuši, vy jste tady, zatímco pan Mlsna odpovídal, nesouhlasně kroutil hlavou. Proč nerozumíte argumentům, že ta reforma byla nedodělaná?

Věnek Bonuš: Na úvod bych řekl, proč si myslím, že je ta reforma potřeba. V České republice trvá rozhodnutí o tom, jestli zakázka proběhla správně a podle zákona, průměrně pět měsíců. Zatímco v Německu je to 40 dní. To znamená, že Německo je třikrát až čtyřikrát rychlejší než my.

Když se podíváme na excesy, tak průměrně deset řízení trvá déle než rok a během toho není možné podepsat smlouvu a lidově řečeno kopnout do země. Když se podíváme na Německo, tak tam takové excesy vůbec nejsou. Nejdelší rozhodnutí tam v roce 2022 trvala 70 dní a v roce 2023 80 dní. Potřebujeme to tedy opravdu zrychlit.

Říká to i přezkumná směrnice. Článek jedna zavádí princip rychlosti přezkumu a že přezkum musí být co nejrychlejší.

I když je ta reforma podle předsedy antimonopolního úřadu nedopracovaná?

Bonuš: Není nedopracovaná. O reformě úřadu se tu mluví už v zásadě pět let a poslední dva roky probíhají velmi intenzivní práce. Byl vypracován zhruba 150 stránek dlouhý analytický materiál, byly vypořádány připomínky. S antimonopolním úřadem se dlouhodobě jedná a řada připomínek byla zapracovaná.

Přebyrokratizovaný systém

Pane Mlsno, co je na té reformě z vašeho pohledu nedodělaného?

Mlsna: Myslím, že to přesně ukázal pan Bonuš. Tady se vytrhávají věci z kontextu. Pokud se budeme inspirovat Německem, tak tam se přezkoumávají pouze nadlimitní zakázky nad 140 milionů a zakázky pod tímto limitem nikdo nepřezkoumává.

Čtěte také

Antimonopolní úřad má nástrojů dost, myslí si právník Neruda. Mění se svět i komunikace, musíme reagovat, argumentuje šéf ÚOHS Mlsna

V Německu se tedy přezkoumává menší počet případů a mnohem více jich řeší civilní soudy, kdy se žaluje čistě náhrada škody. Autoři té novely tedy hrají takové právní puzzle, kdy si vezmou kousek systému, který se jim líbí, a chtějí ho naroubovat do českého systému.

Pane Bonuši, co říkáte na argument, že nemá smysl srovnávat českou a německou situaci? Protože německý antimonopolní úřad neřeší tolik případů jako ten český…

Bonuš: Pan předseda řekl, že německý úřad řeší pouze nadlimitní zakázky, takže to srovnání není možné. To je nesmysl. Říká tím v podstatě to, že se řeší pouze složitější zakázky, to ale znamená, že je schopen ty nejsložitější zakázky dělat takto rychle.

A ano, český antimonopolní úřad přezkoumává více zakázek, ale to je jen otázka kapacit. V Německu na to fungují dvě komise, tak u nás postavme víc komisí. Tady není problém v tom, že bychom měli málo kapacit, ale v tom, že je ten systém přebyrokratizovaný.

Jak je na tom Česko se složitostí státních zakázek? Kam v tomto tématu spadají zájmy podnikatelů? Neodrazuje fungování úřadu podnikatele? Poslechněte si celé Pro a Proti, moderuje Lukáš Matoška.