Pro „motýle“ a hmyz nezbývá mezi obrovskými lány polí místo, vysvětluje biolog

Motýle (ilustrační foto)

„My chceme znovu motýle!“ Premiér Andrej Babiš (ANO) tímto svým výrokem upozornil na problém, který vědci pokládají za stejné závažný jako klimatickou změnu. V české přírodě závratným tempem ubývá hmyz, ale také žížaly nebo ptáci – a to vše v důsledku ohrožuje náš způsob obživy.

Podle biologa Davida Storcha z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy je hlavní příčinou intenzivní a průmyslové zemědělství, konkrétní procesy, které vedou k mizení hmyzu, prý ale neznáme. Roli hraje změna struktury krajiny nebo chemizace – ta především v zahraničí.

Hmyz mizí proto, že mu nezbývá příliš místa mezi těmi obrovskými lány polí. Jsou to právě ty ‚motýle‘, blanokřídlý hmyz, brouci atd.
David Storch

Úbytek hmyzu potvrzují vědecké práce u nás i v zahraničí, Storch upozorňuje na studii z Německa, podle níž za 27 let ubyly tři čtvrtiny hmyzu, resp. biomasy. „Nejde jen o to, že se zvětšila pole, ale ubylo i některých biotopů, jako jsou pastviny nebo mokřady,“ vysvětluje.

Bez chemie to nejde, tvrdí zemědělec. Jen nechcete měnit své postupy, namítá přírodovědec

postřik - pesticidy - pole

Rakousko patrně jako první země Evropské unie úplně zakáže glyfosáty, které se používají na hubení plevele, ale také k dozrávání a sušení zemědělských plodin. Mělo by k plošnému zákazu glyfosátu, který obsahuje například známý přípravek Roundup, přistoupit i Česko?

„Zemědělství se těžko kritizuje, protože vše to jsou následky ekonomicky racionálních rozhodnutí. Obecně je to na celém světě důsledek zelené revoluce, která zintenzivnila zemědělství pomocí umělých hnojiv, nových odrůd a pesticidů. Bez toho bychom ale neuživili 7 miliard lidí na planetě,“ připouští Storch – a právě proto je třeba vymýšlet, co s tím.

Podle biologa z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy dnes sledujeme dopady procesů, které odstartovaly v 60. a 70. letech a dodnes běží ze setrvačnosti: „Krajinu už jsme si zničili ve 20. století a ekonomické tlaky jsou veliké. Je to obtížný problém, ale prostředky na to v podstatě jsou.“

Biodiverzita je proměnlivá

Demonstrace proti ohrožení vlády práva v ČR a českému premiéru Andreji Babišovi v Bruselu

„Děláme poměrně hodně, byť to možná tak nevypadá,“ reaguje předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha s odkazem na 9 miliard korun, které na související opatření plynou v rámci rozpočtu Programu rozvoje venkova. Česko je prý na 5. místě v Evropě v množství plochy obhospodařované v režimu ekologického zemědělství.

Pýcha ale zároveň upozorňuje na to, že za posledních sto let u nás ubylo milion hektarů zemědělské půdy, a pokud by všichni hospodařili jen ekologicky, vedlo by to k obrovskému propadu potravinové produkce, řádově o 30–40 %.

Kolik ploch sekáme jen proto, že máme trávníky a zahrádky? To pestrost krajiny zásadně eliminuje – potřebujeme ji zavést mimo ty intenzivní plochy, na kterých chceme vyrábět potraviny.
Martin Pýcha

„Obhospodařovat větší půdní blok je bezpochyby jednodušší než malá políčka. Je to proces, který je nezadržitelný. Našel jsem čísla z Německa, kde v roce 1960 bylo 1,5 milionu farem – dnes jsme v situaci, kdy toto číslo každý rok klesá o 50 tisíc,“ uvádí Pýcha.

Pokud jde o biodiverzitu, Pýcha podotýká, že jde o dynamický proces: „Na střední Moravě teď máte ohromně přemnoženého hraboše, brzy se zvýší stav dravců, kteří ho budou likvidovat – a v příštím roce se situace zase radikálně změní. Stačí když přijde studená zima.“

Související