Když nacisté ztratili trpělivost s demokracií, zapálili si Říšský sněm

15. duben 2023

Není na světě jediná diktatura, která by se nesnažila teror, který rozpoutává a který jí drží u moci, legitimizovat ušlechtilými záměry. Skutečnou podstatou každé diktatury je násilí, teror a totální zotročení společnosti, a ne snaha o obecné dobro. Stává se, že úklady, pokud nepřicházejí zvenku, si diktatura sama inscenuje a nepřítele vyrobí uměle, a to mnohdy i ve vlastních řadách.

Čtěte také

Ruští bolševici potřebovali v roce 1918 dostat zcela pod kontrolu jim vzdorující ruskou společnost. Zinscenovali proto atentát na Lenina. Střílet měla jistá Kaplanová, eserka, trpící oční vadou, šeroslepostí. Lenina přesto v šeru zázračně zasáhla.

Nebylo podstatné, zda střílela nebo nestřílela Kaplanová. Podstatné bylo, že bolševici získali legitimní důvod, aby rozpoutali rozsáhlý teror. Denně popravili na 200 lidí. Činili tak dlouho, dokud cele nezničili politickou opozici a dokud plně neovládli ruskou politickou scénu.

Velkolepý soud

Němečtí nacisté v roce 1933 ztráceli trpělivost s demokracií. Hlavně z jejích neustále se opakujících voleb.

Potřebovali věc nadvlády nad zemí jednou provždy rozřešit. Tak koncem února toho roku zapálili budovu parlamentu, tedy Říšského sněmu.

Německý Reichstag v Berlíně

Na požářišti zanechali Holanďana van der Lubba, nejspíš zcela zdrogovaného.

Měl za úkol tvrdit, že je komunista a že požár založil z pověření komunistů. Totéž „jasnozřivě“ tvrdil i Adolf Hitler před hořícím sněmem už ve chvíli, kdy se Marinus van der Lubbe teprve ke svému komunismu na policii hotovil doznat.

Drobné režijní nedostatky nacistům nevadily, aby komunisty neobvinili. Vzali to z jedné vody načisto: obvinili i sociální demokraty. Významné komunisty a sociální demokraty pozatýkali a zavřeli do spěšně vybudovaných koncentračních táborů.

Čtěte také

Volby, které se konaly o pár dnů později, s přehledem vyhráli. V nově ustaveném parlamentu za nepřítomnosti komunistických a socialistických poslanců (to už byli v koncentrácích) odsouhlasili spolu s křesťanskými sociály Hitlerovi plné moci. Diktatura mohla začít.

Požáru se dostalo velkolepého soudního přelíčení. Na lavici obžalovaných v Lipsku usedli Marinus van der Lubbe, předseda parlamentní komunistické frakce Torgler, Bulhaři Dimitrov, Tanev a Popov.

Zahraniční novináře, které režim nijak neomezoval ve snaze je přesvědčit o tom, že i diktatura může být právním státem, zaujal zejména spor mezi Dimitrovem a Göringem.

Čtěte také

Vystoupil tu v roli svědka. Dimitrovovy otázky ho natolik vytočily, že se neudržel a než stačil zareagovat submisivní soudce Bünger, vyhnal Dimitrova ze soudní síně.

Podíl přítomných komunistů na požáru soud neustál. Obhajoba prokázala jejich nevinu.

Jasný byl jen případ van der Lubba a tak ho soud poslal pod katovu sekeru. Zbývající obžalované osvobodil. Dál ale trval na obecné vině komunistů. Jen policie díky prý liknavé práci posadila na lavici obžalovaných komunisty nepravé.

Pořad vychází výlučně z tehdejšího českého, rakouského a německého tisku. Posluchač zjistí, že dobový čtenář věděl o věci bezmála tolik, kolik toho víme dnes, tudíž si sotva o nacistech mohl dělat jakékoli iluze. Jako že si je dělal.

autor: Ivan Štern
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.