Když kostižerky jedly kuřata
Před tím, než se bizarní červi kostižerky vrhli do hlubin a začaly sát tuk z velrybích koster, byl jejich jídelníček celkem obyčejný. Dokazují to dírky ve fosilizovaných ptačích kostech.
Uhynulá velryba pomalu klesne do mořských hlubin, a když její tělo dosáhne dna, stane se jakýmsi miniaturním ekosystémem, který poskytuje domov unikátním živočichům. To, co se s mrtvou velrybou děje během prvních měsíců, je celkem banální: z kostry oberou maso specializovaní „odklízeči“, jako jsou některé druhy hlubinných ryb a žraloků, mihulím příbuzné sliznatky a samozřejmě krabi. Jakmile je maso pryč, začnou se dít zajímavější věci a kostru osídlí pestré společenství bakterií a živočichů, které přitahuje další živočichy. Od roku 2004 jsou bezkonkurenčně nejpodivnějšími známými kolonizátory velrybích koster mnohoštětinatí červi kostižerky Osedax, které vědci objevili v hloubce 3000 metrů u břehů Kalifornie.
Kostižerky nemají žádnou trávicí soustavu (dokonce ani ústní či řitní otvor), ale jen jakési kořeny, kterými prorůstají do velrybích kostí. V nich celá staletí po smrti velryby zůstává tuk, který kostižerky svými kořeny vysávají. Strávit jej vlastními silami nemohou, ale naštěstí si k tomu opatřily symbiotické bakterie. Jedinci, na které můžete narazit při podmořském zkoumání velrybích koster, jsou samé samičky – samci jsou o mnoho menší a žijí uvnitř těl svých partnerek. Zkoumání fosilních kostí velryb dokazuje, že kostižerky se na světě činí nejméně 30 milionů let, ale podle pomalejšího evolučního scénáře mohly být i současníky dinosaurů a kolonizovat kosti druhohorních mořských plazů.
Ve prospěch vysokého evolučního stáří kostižerek hovoří i nová studie. Geobiologové z Univerzity v Göttingenu objevili typické díry po kořenech kostižerek ve 30 milionů let starých kostech ptáků z čeledi Plotopteridae. Tito velcí mořští ptáci byli nelétaví a podobně jako tučňáci se potápěli do hloubek za rybami. Experimenty dokázaly, že kostižerky jsou schopné přežít na kostech tuleňů a dokonce i krav, ale zatím nebylo známo, že by trávily i tuk z ptačích kostí. Objev tak zcela mění pohled na stravovací návyky kostižerek. To, že kostižerky nebyly závislé na kostech savců, znamená, že mohly existovat už v době před 70 až 80 miliony let, kdy po mořských savcích nebylo ani památky. Až do doby před 65 miliony let se mohly život jak kostmi plesiosaurů a dalších obrovských mořských plazů, tak ptáků, kteří se objevili v křídě a nikdy už nezmizeli. Když pak velké vymírání na hranici křídy a třetihor obří mořské plazy smetlo, stačily kostry ptáků kostižerky uživit až do doby eocénu před 50 miliony let, kdy se objevili první kytovci.
Zdroj: Naturwissenschaften, MBARI
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.