Když k nám přijede slovenská prezidentka, je to zjevení, protože je normální, míní filozof Němec

Václav Němec, filosof, pedagog a spisovatel

Filozof a vysokoškolský pedagog Václav Němec se snaží zavést nový pojem: politická monstrologie. 

„Jeden z definitorních a poznávacích rysů monster je, že posouvají hranice normality až k pomyslnému dnu,“ říká. „Následně jsme vtahováni do jejich gravitační síly, kterou vyzařují, a sami ztrácíme přesné pojetí toho, co je a co není normální.“

Tomáš Sedláček: Politici tvrdí, že jsme malý národ, který potřebuje uchránit před neexistující hrozbou

Ekonom Tomáš Sedláček

Tomáš Sedláček napsal řadu ekonomických knih s přesahem do religionistiky, psychologie nebo filozofie a dostal za ně ceny v Česku i v zahraničí.

Proč politická monstra přitahují pozornost voličů a jsou nejlépe volitelní? „Nenazývám to charismatem, nebo, moderně, leadershipem. Myslím, že výraz monstróznost je lepší, protože monstrum je nadáno jakousi fascinující silou.

Je dobře známo, že ve středověkých chrámech přitahovala vyobrazení monster větší pozornost než sochy světců. Přitahují pozornost už jen tím, že se objeví,“ vysvětluje.

Nezdravá společnost

Filozof vysětluje, jaká úskalí vznikají bez reflexe občanů. „Společnost, která není úplně zdravá v tom smyslu, že nedokáže rozlišit sociálně patologické jevy od těch, které jsou akceptovatelné, si zadělává na velký problém. Dovoluje totiž takovým jedincům, aby začali dominovat, a tím se stav společnosti nadále zhoršuje,“ uvádí a pokračuje příkladem už poznamenané společnosti:

Eva Turnová: Zuzana nebyla sama doma

Koncert na Kampě pro novou slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou

Slavnostní červnový koncert několika kapel na Kampě věnovaný slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové měl podtitulek „Zuzana není sama doma“.

„Všimněte si, jak podivuhodně působí, když k nám přijede slovenská prezidentka a chová se normálně. Najednou je to jako zjevení. V monstrózní situaci začne najednou zářit a lidé jsou překvapeni, žasnou, že něco takového je vůbec možné. Jenom proto, že se chová jako normální člověk.“

Kořeny v 90. letech

Podle jeho mínění u nás jak intelektuálové, tak novináři nebyli v 90. letech (a možná i později) dost kritičtí.

Byli nadšení svobodou a stali se spíše apologety nebo šiřitely ideologií, se kterými politická monstra přišla. Došlo k selhání toho, co by měl intelektuál umět, tedy kriticky myslet, analyzovat a mít odstup od mocných. To je základem postoje intelektuála,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s jejím hostem. Václav Němec ještě vysvětlí základy populismu. 

autoři: Barbora Tachecí, Kateřina Tesařová

Související