Když k nám přijede slovenská prezidentka, je to zjevení, protože je normální, míní filozof Němec
Filozof a vysokoškolský pedagog Václav Němec se snaží zavést nový pojem: politická monstrologie.
„Jeden z definitorních a poznávacích rysů monster je, že posouvají hranice normality až k pomyslnému dnu,“ říká. „Následně jsme vtahováni do jejich gravitační síly, kterou vyzařují, a sami ztrácíme přesné pojetí toho, co je a co není normální.“
Tomáš Sedláček: Politici tvrdí, že jsme malý národ, který potřebuje uchránit před neexistující hrozbou
Tomáš Sedláček napsal řadu ekonomických knih s přesahem do religionistiky, psychologie nebo filozofie a dostal za ně ceny v Česku i v zahraničí.
Proč politická monstra přitahují pozornost voličů a jsou nejlépe volitelní? „Nenazývám to charismatem, nebo, moderně, leadershipem. Myslím, že výraz monstróznost je lepší, protože monstrum je nadáno jakousi fascinující silou.“
„Je dobře známo, že ve středověkých chrámech přitahovala vyobrazení monster větší pozornost než sochy světců. Přitahují pozornost už jen tím, že se objeví,“ vysvětluje.
Nezdravá společnost
Filozof vysětluje, jaká úskalí vznikají bez reflexe občanů. „Společnost, která není úplně zdravá v tom smyslu, že nedokáže rozlišit sociálně patologické jevy od těch, které jsou akceptovatelné, si zadělává na velký problém. Dovoluje totiž takovým jedincům, aby začali dominovat, a tím se stav společnosti nadále zhoršuje,“ uvádí a pokračuje příkladem už poznamenané společnosti:
Eva Turnová: Zuzana nebyla sama doma
Slavnostní červnový koncert několika kapel na Kampě věnovaný slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové měl podtitulek „Zuzana není sama doma“.
„Všimněte si, jak podivuhodně působí, když k nám přijede slovenská prezidentka a chová se normálně. Najednou je to jako zjevení. V monstrózní situaci začne najednou zářit a lidé jsou překvapeni, žasnou, že něco takového je vůbec možné. Jenom proto, že se chová jako normální člověk.“
Kořeny v 90. letech
Podle jeho mínění u nás jak intelektuálové, tak novináři nebyli v 90. letech (a možná i později) dost kritičtí.
„Byli nadšení svobodou a stali se spíše apologety nebo šiřitely ideologií, se kterými politická monstra přišla. Došlo k selhání toho, co by měl intelektuál umět, tedy kriticky myslet, analyzovat a mít odstup od mocných. To je základem postoje intelektuála,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s jejím hostem. Václav Němec ještě vysvětlí základy populismu.
Související
-
Rozklad demokracie nebolí hned, zatím jsme v anestezii, říká Bohumil Doležal
Komentátor, publicista a vysokoškolský pedagog Bohumil Doležal byl před revolucí disidentem a signatářem Charty 77. O aktuálním stavu české politiky mluví jako o svinčíku.
-
Miloš Zeman není státník. Jeho politickým programem je on sám...
Česko si před pár dny vybralo do čela země opět Miloše Zemana. Přímá volba doslova rozdělila národ. Na kolik k tomu přispěla stávající hlava státu, a co můžeme od s...
-
Chybí nám tichá shoda na základních hodnotách, popisuje rozdělenou českou společnost filozof
Rok 2018 byl rokem volebním. Ukázaly volby prezidentské, senátní nebo komunální, že je česká společnost rozdělena?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
