Když ďábel podává ruku, není jasné, že je to ďábel, říkal Klaus Mann

25. listopad 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Spisovatel Klaus Mann v květnu 1948

V listopadu uplynulo už 115 let od narození německého spisovatele Klause Manna – autora, který do literárního světa přivedl postavu Mefista, herce, který je ochoten obětovat vše, jen aby mohl zazářit na jevišti, bez ohledu na dobu nebo vládnoucí režim. Klause Manna připomenou v pořadu Portréty publicista Pavel Hlavatý a David Hertl.

Klaus Mann se narodil 18. listopadu 1906 v Mnichově, jeho otcem byl spisovatel Thomas Mann, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1929. Sám Klaus Mann označil později tyto rodinné dispozice za „problematické štěstí“.

Čtěte také

Levicově smýšlející demokrat Klaus Mann se ve 20. a 30. letech prosadil v německém divadelním prostředí jako herec a dramatik.

Po nástupu nacistů k moci v roce 1933 odešel z Německa a pobýval na řadě míst v Evropě a také v USA. Roku 1936 vyšel v exilu jeho román Mefisto, který dobová kritika označila za pozoruhodný literární výkon na 30letého spisovatele.

Román, který v češtině vyšel už o rok později, popisuje mravní selhání velkého umělce v totalitním režimu. I když to nebylo Mannovým záměrem, v románu do značné míry těžil pouze ze zkušeností svých a svých nejbližších rodinných příslušníků a známých, dílo nakonec naprosto přesáhlo reálie doby.

Stačí připomenout nebývalý ohlas, jaký mělo uvedení Mefista v roce 1987 v pražském Divadle na Vinohradech v úpravě Jana Vedrala, režii Jana Kačera a v hlavní roli vynikajícím s Viktorem Preissem. Diváci tehdy jasně pochopili snahu autora úpravy pojmenovat československý společenský marasmus druhé poloviny 80. let.

Čtěte také

Novinář Jan Fingerland v lednu 2007 charakterizoval Mannův román Mefisto v týdeníku Reflex velmi výstižně.

„Mann chtěl popsat rozklad německé inteligence a neschopnost německé liberální společnosti připustit si, že ze strany nacistů hrozí nebezpečí nejen jejich způsobu života, nýbrž i jejich životům samým.“

V letech 2. světové války Klaus Mann sloužil v americké armádě, dostal se do Evropy, na konci války pobýval v Německu a ve druhé polovině května 1945 byl dokonce v Československu, kde se sešel s Edvardem Benešem.

Poválečný vývoj v Německu, zejména pomalá a nedůsledná denacifikace, byl pro něho zklamáním, které těžce nesl. Spolu s jeho homosexualitou, s níž se těžko vyrovnával, bývá právě poválečná deziluze často uváděna jako důvod sebevraždy v květnu 1949.

autor: David Hertl
Spustit audio