Max von der Grün. Spisovatel, který nikdy nešel s hlavním proudem
96 let by se v těchto dnech dožil německý spisovatel Max von der Grün. Jeho knížky prý četli Konrad Adenauer i Walter Ulbricht. Co je na nich tak zajímavého? Na to se v pořadu Portréty pokusí odpovědět historik Edurad Burget.
„Já vím, jak to půjde dál. Přijdou nové splátky a po zaplacení budou následovat další a tak dál, do nekonečna. Dokud budeme mladí, budeme se věčně mořit nějakými splátkami. Co máme ze života?“
Kolotoč výplat, placení složenek a do toho splátky za auto, byt, případně obojí a něco navíc… Každodenní realita řady lidí, pro mnohé kus normality. Tím, co nejeden z nás zažívá v posledních desetiletích, si Západ prošel před mnoha lety. A dokázal to reflektovat, jak svědčí uvedená citace.
Čtěte také
Pochází z románu Irrlicht und Feuer německého spisovatele Maxe von der Grüna, který v Německu vyšel v roce 1963 a v českém překladu (Bludička a oheň) o pět let později.
Princip splátek byl stejný, i věci, které se za ně pořizovaly, podobné: televize, pračky, sedací soupravy.
Max von der Grün (1926–2005) je pozoruhodným zjevem právě ve vztahu k naší zemi. Autorů, popisujících hospodářský zázrak poválečného Západu pohledem těch, kteří byli na pomyslné „základně pyramidy“, dělníků, bylo víc.
U Grüna se přidává téma česko-německého soužití. Jako dítě žil v Pavlově Studenci na Tachovsku a v rodině protinacistického odporu. Jeho otčím odmítal nacionální socialismus a k tomu ještě patřil k původním jehovistům, kteří byli hitlerovským režimem pronásledováni.
Čtěte také
Postoj pozorovatele, který stojí vždy v kritické opozici proti jakémukoliv hlavnímu proudu, je přítomen v téměř každé Grünově knize.
Snad i proto mohly jeho knížky u nás vycházet nejen v roce 1968, ale také po celá 70. a 80. léta i po roce 1990. Ti, kteří je před rokem 1989 schvalovali k vydání, si pochvalovali Grünovu kritiku „kapitalismu“ a konzumní společnosti.
Nevšímali si, že stejně vehementně Grün odmítal odbory, které považoval za málo účinný nástroj obrany dělníků, a stavěl se i proti spasitelským idejím komunismu. Jeho hlavní myšlenkou byla sociální spravedlnost.
Historik Eduard Burget se kromě zařazení Maxe von der Grüna do širších souvislostí chce věnovat i právě jeho vztahu k bývalému Československu a také otázkám vyrovnání se Němců s vlastní minulostí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka