Max von der Grün. Spisovatel, který nikdy nešel s hlavním proudem

27. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Německý spisovatel Max von der Grün

95 let by se v těchto dnech dožil německý spisovatel Max von der Grün. Jeho knížky prý četli Konrad Adenauer i Walter Ulbricht. Co je na nich tak zajímavého? Na to se v pořadu Portréty pokusí odpovědět historik Edurad Burget.

„Já vím, jak to půjde dál. Přijdou nové splátky a po zaplacení budou následovat další a tak dál, do nekonečna. Dokud budeme mladí, budeme se věčně mořit nějakými splátkami. Co máme ze života?“

Kolotoč výplat, placení složenek a do toho splátky za auto, byt, případně obojí a něco navíc… Každodenní realita řady lidí, pro mnohé kus normality. Tím, co nejeden z nás zažívá v posledních desetiletích, si Západ prošel před mnoha lety. A dokázal to reflektovat, jak svědčí uvedená citace.

Čtěte také

Pochází z románu Irrlicht und Feuer německého spisovatele Maxe von der Grüna, který v Německu vyšel v roce 1963 a v českém překladu (Bludička a oheň) o pět let později.

Princip splátek byl stejný, i věci, které se za ně pořizovaly, podobné: televize, pračky, sedací soupravy.

Max von der Grün (1926–2005) je pozoruhodným zjevem právě ve vztahu k naší zemi. Autorů, popisujících hospodářský zázrak poválečného Západu pohledem těch, kteří byli na pomyslné „základně pyramidy“, dělníků, bylo víc.

U Grüna se přidává téma česko-německého soužití. Jako dítě žil v Pavlově Studenci na Tachovsku a v rodině protinacistického odporu. Jeho otčím odmítal nacionální socialismus a k tomu ještě patřil k původním jehovistům, kteří byli hitlerovským režimem pronásledováni.

Čtěte také

Postoj pozorovatele, který stojí vždy v kritické opozici proti jakémukoliv hlavnímu proudu, je přítomen v téměř každé Grünově knize.

Snad i proto mohly jeho knížky u nás vycházet nejen v roce 1968, ale také po celá 70. a 80. léta i po roce 1990. Ti, kteří je před rokem 1989 schvalovali k vydání, si pochvalovali Grünovu kritiku „kapitalismu“ a konzumní společnosti.

Nevšímali si, že stejně vehementně Grün odmítal odbory, které považoval za málo účinný nástroj obrany dělníků, a stavěl se i proti spasitelským idejím komunismu. Jeho hlavní myšlenkou byla sociální spravedlnost.

Historik Eduard Burget se kromě zařazení Maxe von der Grüna do širších souvislostí chce věnovat i právě jeho vztahu k bývalému Československu a také otázkám vyrovnání se Němců s vlastní minulostí.

autor: David Hertl
Spustit audio